Joseph Fesch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Joseph Fesch
Kardinál–arcibiskup lyonský

Kardinál Joseph Fesch
Církev římskokatolická
Arcidiecéze lyonská
Období služby 18021839
Předchůdce Claude-François-Marie Primat
Nástupce Louis-Jacques-Maurice de Bonald
Znak Blason Joseph Fesch.svg
Svěcení
Kněžské svěcení 1787
Biskupské svěcení 15. srpen 1802
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • děkan v Bastii
  • lyonský arcibiskup (1802–1839)
  • Kardinál (1803–1839)
Osobní údaje
Rodné jméno Joseph Fesch
Datum narození 3. ledna 1763
Místo narození Ajaccio, Korsika
Francie
Datum úmrtí 13. května 1839
Místo úmrtí Řím
Itálie

Joseph Fesch (3. ledna 1763, Ajaccio13. května 1839, Řím) byl francouzský kardinál, arcibiskup lyonský, nevlastní strýc Napoleona I.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Joseph Fesch byl synem švýcarského armádního kapitána ve francouzských službách, který se roku 1757 oženil s vdovou Ramolinovou, babičkou Napoleona Bonaparte. Jejich syn Joseph byl tedy nevlastním bratrem Napoleonovy matky Letizie.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Studoval v Aix-en-Provence teologii, ale v době revoluce přešel do civilní sféry a věnoval se armádní administrativě. V roce 1796, při prvním italském tažení svého synovce Napoleona Bonaparte, jej Napoleon jmenoval armádním komisařem, ale této funkce se musel pro podezření z nezákonného obohacování vzdát. Vrátil se k duchovní službě a stal se děkanem v Bastii.

Joseph Fesch, 1806
strýc Napoleona Bonaparte

Arcibiskup a kardinál[editovat | editovat zdroj]

Roku 1802 byl jmenován arcibiskupem v Lyonu a roku 1803 kardinálem a francouzským vyslancem u papežského stolce. V roce 1804 doprovázel papeže Pia VII. ke korunovaci Napoleona do Paříže, kde v předvečer ceremoniálu celebroval církevní sňatek Napoleona a Josephiny de Beauharnais. V době císařství byl velkoalmužníkem říše, hrabětem a senátorem. V roce 1806 byl zvolen primasem francouzským. Předsedal koncilu francouzského duchovenstva v Paříži roku 1810 a veřejně se rozhodně zastal papeže v jeho sporu s Napoleonem, následkem čehož pak žil ve vnitřním exilu v Lyonu. Roku 1814 uprchl se svou sestrou Letizií do Říma. Po návratu Napoleona z Elby se krátce vrátil do Paříže a byl jmenován pairem. Po bitvě u Waterloo opět rychle emigroval do Říma; tam žil zcela v soukromí, soustavně studoval vědy a umění, obklopen jen svou proslulou sbírkou uměleckých děl. Požadavek francouzské vlády, aby se vzdal úřadu arcibiskupa lyonského rozhodně odmítl, ale úřad de facto nevykonával. Část své světoznámé sbírky obrazů, která čítala více než 20 000 děl, odkázal městům Ajaccio a Lyon, zbytek byl po jeho smrti vydražen.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Arcibiskup lyonský a primas Galie
Předchůdce:
Claude-François-Marie Primat
18021839
Joseph Fesch
Nástupce:
Louis-Jacques-Maurice de Bonald