Josefa Pedálová
| Josefa Pedálová | |
|---|---|
 Josefa Pedálová | |
| Narození | 18. února 1780 Praha  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 4. března 1831 (ve věku 51 let) Praha  Rakouské císařství |
| Pseudonym | Dobrovlastka |
| Povolání | spisovatelka a řeholnice |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josefa Pedálová, píšící pod řeholním jménem Marie Antonie nebo pseudonymem Dobrovlastka (18. února 1780[1][2] Praha – 4. března 1831 Praha) byla česká katolická řeholnice (alžbětinka) a první česká vlastenecká spisovatelka.[3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se 18. února 1781 v rodině vyšehradského hrnčíře Josefa Pedala a jeho manželky Veroniky.[1] 19. listopadu 1803 byla přijata do kláštera alžbětinek Na Slupi, kde prožila celý zbytek života. Při vstupu do řádu přijala jméno Marie Antonie. Roku 1808 ji následovala i její mladší sestra Františka Veronika. Marie Antonie v klášteře pracovala jako kuchařka a ošetřovatelka v klášterní nemocnici, a také v rodinách. Po řeholním životě toužila už od dospívání („… Alžbětinou bez odkladu dcerou věrnou zůstanu, v svatofrantiškánském řádu svou povinnost zastanu…“). Zemřela v 51 letech následkem srdečního selhání.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Podle korespondence F. L. Čelakovského napsala první báseň roku 1803, v době vstupu do kláštera. Dílo zahrnovalo překladovou náboženskou literaturu (legenda o svaté Alžbětě), modlitební knížku i básně a prózy s mravním poučením (např. povídka Serafka o ctnostné zbožné dívce).[4]
Udržovala přátelské styky s řadou spisovatelů, jmenovitě s Františkem Ladislavem Čelakovským, Josefem Vlastimilem Kamarýtem a Magdalenou Dobromilou Rettigovou. Po smrti byly vydány její sebrané spisy. František Ladislav Čelakovský plánoval vydat její životopis, zemřel však dříve, než stihl tento svůj úmysl realizovat.[5]
Její modlitební knížka Chlebowé poswátnj (a později i další tvorba) společně s kuchařkou (a později i dalšími díly) Rettigové byly pro české ženy hlavním literárním zdrojem k poznávání českého jazyka a probouzení českého cítění.[6]
Ve své době byla jako spisovatelka oblíbena, nicméně jednoznačně katolický charakter jejích děl iritoval už intelektuální elitu československé první republiky,[zdroj?] komunistický režim ji pak zcela „vyřadil“ z dějin české literatury.
Knižní vydání
[editovat | editovat zdroj]- Žiwot Swaté Alžběty, dcery krále Vherského Ondřege II., kněžny Durynské a Hesské; sepsaný od gedné duchownj sestry z řádu sw. Alžběty k duchownjmu potěssenj chudých nemocných w Praze (W Praze, Wytisstěný v Jozefy owdowělé Fetterlowé z Wildenbrunu, 1819 a Anna Špinkowá, 1843)
- Chlebowé poswátnj, aneb, Swaté prosby a wzdychánj k Hospodinu Bohu we Gménu Pána Gežjsse (ke wsselikým časům, příležitostem a potřebám obecným y obzwlásstnjm spořádané (pro osobu ženskau)/ sebrané od gedné klássternj panny, řádu swaté Alžběty M.A.; W Praze, Jozeffa owdowělá Fetterlowá z Wildenbrunu, 1820 a 1826)
- Serafka (dárek dcerkám městským od Dobrowlastky; W Praze, U Josefy Fetterlowé z Wildenbrunu, 1826 a Wáclaw Špinka, 1832)
- Myrrhowý wěneček, aneb, Utrpenjm přicházj se k blaženosti (W Praze a w Hradci Králowé, Jan Hostiwjt Pospjssil,1828)
- Keř Rozmarínowý, ze stjnu do weřegné zahrady přesazen (Od Marie Antonie; Praha, Knjžecj arcibiskupská knihtiskárna, a Josefa Fetterlová, 1830)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matrika narozených, sv. Petr a Pavel, 1771-1784, snímek 44 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. rodopisna-revue.tode.cz [online]. [cit. 2022-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-01.
- ↑ Archivovaná kopie. www.pf.jcu.cz [online]. [cit. 2007-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-01.
- ↑ HOMOLOVÁ, Květa. Marie Antonie. In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 3/I. M–O. S. 118–119.
- ↑ Marie Neudorflová: České ženy v 19. století, JANUA 1999, ISBN 80-902622-2-8, str. 19
- ↑ Marie Neudorflová: České ženy v 19. století, JANUA 1999, ISBN 80-902622-2-8, str. 12-19
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HAVLENOVÁ Lenka, Jeptiška Josefa Pedálová: Marie Antonie Dobrovlastka. Diplomová práce. PF JČU 1998
- ZBÍRAL Jaroslav. Marie Antonie (Dobrovlastka), 1903, Rukopis, Uloženo ve fondu Památníku národního písemnictví v Praze
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josefa Pedálová na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josefa Pedálová
- Josefa Pedálová v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Ottův slovník naučný/Pedálová
- Katopedia.cz, Marie Antonie Pedálová
