Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet
Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet
Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet
Narození 13. února 1805
Düren
Úmrtí 5. května 1859 (ve věku 54 let)
Göttingen
Alma mater univerzita v Bonnu
Povolání matematik
Zaměstnavatel Vratislavská univerzita a Universita v Göttingenu
Ocenění Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet (13. únor 18055. květen 1859) byl německý matematik. Zasahoval aktivně do teorie čísel, matematické analýzy i matematické statistiky. Jeho jménem je nazváno Dirichletovo rozdělení, Dirichletova funkce, Dirichletův princip apod.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dirichletovi předkové pocházejí z belgického města Richelet, odtud také pochází jeho nezvyklé jméno (le jeune de Richelet = mladík z Richelet). Sám Dirichlet se narodil v Düren, kde byl jeho otec poštmistrem. Studoval v Kolíně nad Rýnem, jedním z jeho učitelů byl Georg Simon Ohm. Střední školu ukončil v 16 letech, německé univerzity však tehdy nenabízely špičkové vzdělání a Dirichlet se rozhodl studovat v Paříži. Zde se setkal s řadou vynikajících matematiků té doby (Legendre, Poisson, Fourier, Laplace,…). Až do roku 1825 byl zaměstnán u generála Foye, který patřil k vynikajícím velitelům za Napoleona. Po smrti Foye se odstěhoval do Německa, kde v roce 1827 ukončil studium na univerzitě v Bonnu. V roce 1831 se Dirichlet oženil, vzal si sestru slavného skladatele Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Po krátkém působení ve dnešní Wroclavi začal Dirichlet vyučovat na univerzitě v Berlíně, kde zůstal až do roku 1855. Pak přesídlil do Göttingen, kde zaujal místo zemřelého C. F. Gausse. V roce 1858 byl stižen srdečním záchvatem a umírá začátkem léta v roce 1859.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Dirichlet je známý z teorie čísel (Dirichletova věta o aproximaci), z matematické analýzy (např. Dirichletova funkce – první přijatá „netradiční“ funkce, dále věta o konvergenci Fourierovy řady atd.), Dirichletův integrál atd.). Zasáhl i do teorie pravděpodobnosti (Dirichletovo rozdělení), do geometrie, matematické statistiky a dalších oborů.

Související články[editovat | editovat zdroj]