Janovice nad Úhlavou (hrad)
| Janovice nad Úhlavou | |
|---|---|
 Vstupní brána do předhradí | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Výstavba | 2. polovina 13. století |
| Stavebník | Jan Janovský z Janovic |
| Další majitelé | Janovští z Janovic, Jan Lucemburský, Rožmberkové aj. |
| Poloha | |
| Adresa | čp. 38, Janovice nad Úhlavou,  Česko |
| Ulice | Podsedky |
| Souřadnice | 49°20′40,53″ s. š., 13°12′58,06″ v. d. |
  Janovice nad Úhlavou | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 23553/4-2997 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Janovice nad Úhlavou jsou částečně dochovaný hrad ve stejnojmenném městě v okrese Klatovy. Stojí na jihozápadním okraji města v nadmořské výšce 415 metrů. Dochovala se z něj pouze zástavba předhradí. Hradní jádro bylo zbořeno, a na jeho místě založen hřbitov. Od roku 1964 jsou zbytky hradu chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1327, kdy ho král Jan Lucemburský prodal Petrovi z Rožmberka s tím, že Petr vyřeší dědické nároky dědiců předchozího majitele. Již v roce 1290 je totiž zmiňován Jan Janovský z Janovic, který hrad pravděpodobně založil.[2] V roce 1334 hrad opět patřil králi a v roce 1342 se po něm psal Bohuslav Janovský z Janovic. Jeho syn Racek Janovský z Janovic převzal hrad s panstvím jako léno od krále Karla IV. a jeho potomkům patřil s krátkou přestávkou až do roku 1674.
Oldřich z Janovic vedl od poloviny 15. století válku se svými bavorskými sousedy a jeho syn, také Oldřich, v konfliktu pokračovat. Dostal se proto do sporu s králem, který se podařilo urovnat až v roce 1471. Oldřichův syn Heřman z Janovic však měl vlastní spory o nevyplacení žoldu s bavorským knížetem pokračoval a v roce 1515 došlo k dalšímu konfliktu s králem Vladislavem Jagellonským. V důsledku sporu musel Heřman z Janovic uprchnout ze země a jeho syn Oldřich byl uvězněn. Hrad v roce 1516 získal loupeživý rytíř Petr Suda z Řenče, proti kterému se spojila města Klatovy, Plzeň a Stříbro. Vojska tří měst v říjnu roku 1520 hrad oblehla, a poté co z něj Petr Suda uprchl, se posádka po necelý měsíc dlouhém obléhání vzdala. V roce 1523 dostal hrad do správy Oldřich z Janovic a o rok později ho získal zpět omilostněný Heřman z Janovic.[3]
Za účast na stavovském povstání museli Janovští z Janovic v roce 1623 přijmout manský závazek a propuštění majetku z manství dosáhli až v roce 1670. O čtyři roky později hrad koupil pražský arcibiskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka, který chtěl v blízkých Klatovech zřídit nové biskupství, jehož majetkem se měly Janovice stát. Hradní jádro v té době bylo již zpustlé. Arcibiskup však o rok později zemřel, a k založení biskupství nedošlo.[3] Nový arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna hrad prodal v roce 1683 Vilému Albrechtovi z Kolovrat, který janovické panství připojil k Dešenicím. Hrad byl poté využíván jen k hospodářským účelům. Na počátku 19. století jeho areál koupila obec a na zplanýrovaném pozemku založila hřbitov.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
V obraně hradu, založeného v nevýhodné rovinaté poloze, hrála významnou roli voda. Čelo čtverhranného jádra o rozměrech 25 × 40 m chránil přirozený vodní tok a zbylé tři strany jádra obíhal až 40 m široký vodní příkop, který se dochoval do současnosti. Zástavba jádra byla zničena při zakládání hřbitova, ale díky popisu z roku 1539 víme o velké a menší věži, sklepení pod starým domem a dalších objektech. Fragment obvodové hradby se dochoval v severozápadním nároží jádra. Vně příkopu obtáčel jádro ještě val, částečně dochovaný na jižní straně.[2][3]
Předhradí chránila vlastní hradba a další příkop, který byl později použit pro stavbu mlýnského náhonu pro janovický mlýn. Předhradí bylo průjezdné: jedna brána vedla od severu z návsi a druhá brána směřovala k jihu. Fragmenty jejího zdiva zanikly v osmdesátých letech 20. století. Dochovaná zástavba pochází z renesančních přestaveb provedených v 16. století.[3] U portálu brány jsou patrné stopy po vpadlině pro padací most.[2]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Celkový pohled na pozůstatek z hradu -
Pohled na vstupní bránu -
Detail hradu
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-15]. Identifikátor záznamu 134563 : Vodní hrad, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Janovice nad Úhlavou, s. 222–223.
- ↑ a b c d ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Janovice nad Úhlavou, s. 267–272.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Janovice hrad, s. 136–145.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Janovice nad Úhlavou na Wikimedia Commons - Janovice nad Úhlavou na Hrady.cz
