Jan František Kristián Swéerts-Sporck
| Jan František Kristián Swéerts-Sporck | |
|---|---|
| Narození | 27. října 1729 |
| Úmrtí | 8. ledna 1802 (ve věku 72 let) |
| Děti | Josef František Swéerts-Špork Filip Jan Swéerts-Spork Maria Barbara Gräfin von Sweerts-Sporck |
| Rodiče | František Karel Rudolf Swéerts-Sporck a Anna Kateřina Šporková |
| Příbuzní | Josef Swéerts-Špork (vnuk) |
| Funkce | tajný rada |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan František Kristián hrabě Swéerts-Sporck (Johann Franz Christian Graf von Swéerts-Reist und von Sporck) (27. říjen 1729 – 8. leden 1802) byl šlechtic z nizozemsko-německého rodu Swéerts-Sporcků, který vlastnil statky v Čechách.
Život a majetkové poměry
Byl synem hraběte Františka Karla Rudolfa Swéerts-Sporcka (1688-1758) a jeho manželky hraběnky Anny Kateřiny Šporkové (1689-1754). Jeho majetkem se již v době nezletilosti stalo rozsáhlé panství Lnáře v jižních Čechách, které zakoupil otec v roce 1745[1]. Ze zámku Lnáře zahájil kavalírskou cestu po Evropě, téměř půl roku pobýval v Římě (1750-1751), procestoval také další místa v Itálii, dále v Nizozemí a Německu, studijní cestu zakončil návratem do Konojed v lednu 1752[2]. V císařských službách později dosáhl hodností c. k. tajného rady a komořího. Proslul také jako osvícený aristokrat, měl přátelské vztahy s českými umělci a vědci (František Martin Pelcl), podporoval například hudebního skladatele Františka Xavera Duška a spolu s ním byl také členem zednářské lóže U tří korunních hvězd. Na zámku v Lysé vybudoval knihovnu, která v době jeho úmrtí zahrnovala 30 000 svazků[3]
V roce 1757 po otci zdědil rozsáhlý majetek v severních a středních Čechách (Lysá nad Labem, Konojedy, Nový Berštejn, Kokořín, Vidim), zděděné statky rozšířil příležitostnými nákupy (1772 Životice připojené k panství Lnáře). Na panství Lnáře přivedl k rozkvětu rybnikářství, naopak v Lysé nad Labem se musel potýkat s důsledky válek i vzpourami poddaných[4]. V roce 1790 zakoupil statky zrušeného kláštera ve Sv. Janu pod Skalou a v klášterních budovách zřídil textilní manufakturu. V téže době získal získal i majetek zrušeného kláštera v Konojedech[5], který založil jeho otec. Stejně jako otec byl zároveň mecenášem katolické církve a v roce 1765 nechal přestavět kostel v Kadově na panství Lnáře a v letech 1775-1778 kostel sv. Bartoloměje v Kostomlatech nad Labem. V letech 1783 a 1790 byly přestavěny obě budovy rodového paláce v Praze. Ve druhé polovině 18. století se přestavoval i zámek v Lysé nad Labem. Úpravy církevních i světských staveb na panstvích Jana Kristiána provedl architekt Antonín Haffenecker.
Rodina
Byl dvakrát ženatý a oběma sňatky se spříznil se starou českou šlechtou. Poprvé se oženil ve Lnářích v roce 1752 s Marií Barborou z Bubna a z Litic (1731-1764). Druhé manželství uzavřel v Praze s hraběnkou Marií Terezií Kounicovou (1742-1787). Z prvního manželství pocházeli dva synové, Filip Jan (1753-1809) a Josef František de Paula (1756-1823), kteří působili ve státních službách a z finančních důvodů zahájili počátkem 19. století rozprodej rodového majetku. Dcera Marie Barbora (1760-1834), provdaná za generála jízdy Andrease O’Reilly (1742-1832), zdědila Nový Berštejn a Vidim s Kokořínem.
Reference
- ↑ Čapská, Veronika: Jan František Swéerts-Sporck a František Girtler na společné cestě mezi zbožností a ekonomickým zájmem; Theatrum historiae 9; Pardubice, 2011; str. 79-97
- ↑ KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených; Pelhřimov, 2013; str. 388
- ↑ Otruba, František: Paměti města Lysé nad Labem; Jihlava, 1997; str. 84
- ↑ Otruba, František: Paměti města Lysé nad Labem; Jihlava, 1997; str. 72-74
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - díl 3. Severní Čechy; Praha, 1984; str. 210
