František Xaver Dušek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Xaver Dušek
František Xaver Dušek
František Xaver Dušek
Narození 6. prosince 1731
Chotěborky
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 12. února 1799 (ve věku 67 let)
Praha
České královstvíČeské království České království
Občanství Česko
Povolání hudební skladatel, pianista a cembalista
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Xaver Dušek (Franz Xaver Dussek i Franz Xaver Duschek) (8. prosince 1731 Chotěborky u Jaroměře - 12. února 1799 Praha) byl český hudební skladatel a jeden z nejvýznamnějších harfeníků a klavíristů ve své době. Je známý též jako hostitel W. A. Mozarta v Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Otec Václav a matka Dorota, roz. Sobotková byli poddanými hraběte Jana Karla Šporka. Hudební základy dostal u vesnického kantora Ulíka. Hrabě Špork si povšiml jeho nadání a umožnil mu studia na jezuitském gymnáziu v Hradci Králové. Studoval hudbu a připravoval se ke kněžskému povolání. Po těžkém úrazu musel zanechat studií na gymnáziu, ale s podporou hraběte se mohl dále věnovat hudbě. Odešel do Prahy aby studoval skladbu a hru na varhany u Františka Habermanna. Studia dovršil ve Vídni u dvorního skladatele Georga Christopha Wagenseila a současně byl členem několika chrámových orchestrů. U Wagenseila se také poprvé setkal s W. A. Mozartem.

V roce 1770 se vrátil do Prahy a věnoval se pedagogické činnosti. Stal se zakladatelem první české klavírní školy. Mezi jeho žáky patřili nejen přední šlechtici žijící v Praze, ale i budoucí vynikající profesionální hudebníci, např. Leopold Koželuh, Vincenc Mašek a Jan Nepomuk Augustin Vitásek, a také jeho budoucí manželka zpěvačka Josefina Hambacherová, se kterou se oženil roku 1776.

Oba si získali pro svou pohostinnost a osobní kouzlo pražskou společnost a ve svém domě a zejména pak v letním sídle Bertramce vedli hudební salon na vysoké úrovni. Přijímali nadějné začínající umělce i slavné hudebníky, kteří zavítali do Prahy.

V roce 1777 Duškovi navštívili příbuzné v Salcburku a František Xaver se opět setkal s W. A. Mozartem a od té doby s ním udržoval těsné osobní i umělecké kontakty. V jejich vile pak Mozart zkomponoval větší část Dona Giovanniho (premiéra 28. října 1787) a slavnostní operu pro pražskou korunovaci císaře Leopolda La clemenza di Tito.

Stejně jako Mozart v roce 1785 v Rakousku, tak i Dušek vstoupil brzy do zednářské lóže a to do nejstarší pražské "U tří korunních hwězd a u poctiwosti w jitru Prahy". Členy této Lóže byl však také např. operní pěvec a šéf italské opery v Praze Pasqual Bondini, nebo skvělý varhaník Jan Křtitel Kuchař. Jak vyplývá z jejich nedávno objevené korespondence, operu Don Giovanni napsal Mozart vyloženě na objednávku a po lobbingu jmenovaných pražských hudebníků - zednářů. Všichni tito jmenovaní se pak také na představeních Mozartových oper v Praze přímo podíleli.

František Xaver Dušek zemřel v Lichtenštejnském paláci na Malostranském náměstí (dnes sídlo Akademie múzických umění) a je pochován na Malostranském hřbitově.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vynikl jako virtuos na cembalo i kladívkový klavír. Vysoce byla ceněna jeho interpretace Johanna Sebastiana Bacha i Philipa Emanuela Bacha.

Jeho skladby jsou ve vkusném mozartovském duchu a i když neznamenaly žádný zvrat ve vývoji hudby, poskytují radost a potěšení posluchačům i interpretům. V řadě skladeb nezapře český původ a romantický nádech předznamenává klavírní dílo Václava Jana Tomáška.

Složil 37 symfonií, několik serenád, 36 dechových sextetů, 26 smyčcových kvartetů a okolo 23 smyčcových trií, 6 klavírních trií, četné písně a koncertní árie a mnoho dalších drobných skladeb. Vzhledem k tomu, že archivy šlechtických rodin nejsou dosud zcela prozkoumány, lze očekávat, že tyto údaje nejsou konečné.

Spolupracoval se šlechtickými kapelami hraběte Pachty a hraběte Clam-Gallase, v jejichž hudebních archivech najdeme jeho skladby. Část klavírních děl má instruktivní charakter. Jeho skladby vycházely tiskem již za jeho života v Praze, Amsterodamu, ve Vídni a v Linci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník osob a institucí, Státní hudební vydavatelství, Praha, 1963
  • Freeman, Daniel E. Mozart in Prague. Minneapolis: Bearclaw, 2013. ISBN 978-0-949722-31-7
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 136.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot–Dvo. Praha : Libri, 2011. 339–466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 449–450.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]