Ivo Pejčoch
PhDr. Ivo Pejčoch Ph.D., PhD | |
---|---|
Ivo Pejčoch na knižní výstavě Svět knihy 2018 v Praze | |
Narození | 18. března 1962 Praha |
Úmrtí | 20. července 2019 (ve věku 57 let) Praha |
Povolání | spisovatel a historik |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Témata | vojenská historie a vojenská technologie |
Rodiče |
|
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ivo Pejčoch (18. března 1962 Praha – 20. července 2019[1]) byl český vojenský historik. Vystudoval katedru českých dějin na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1990 působil jako šéfredaktor historického měsíčníku Historie a plastikové modelářství. Od roku 2007 byl vědeckým pracovníkem Vojenského historického ústavu. Je autorem několika desítek knih literatury faktu, zabývajících se především vojenskou technikou.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 18. března 1962 v Praze. Jeho otcem je spisovatel a historik Slavomír Pejčoch-Ravik.[2] V letech 1977–1981 vystudoval Střední průmyslovou školu spojové techniky v Praze. Pracoval nejprve jako technik v Konstruktivě Praha a později jako spojový technik v SPT Telecom.[1]
Od mládí se zajímal o vojenskou historii a techniku, po roce 1989 se této zálibě začal věnovat naplno. V roce 1990 spoluzaložil časopis Historie a plastikové modelářství a po řadu let byl jeho šéfredaktorem. Ve stejné době se mimo jiné zapojil do tvorby série publikací Válečné lodě. V letech 2001–2005 vystudoval historii na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2009 zde obhájil dizertační práci s názvem Československá těžká vojenská technika. Vývoj, výroba, nasazení a export československých tanků, obrněných automobilů a pásových dělostřeleckých tahačů 1918–1956. V roce 2007 se stal vědeckým pracovníkem Vojenského historického ústavu, kde se věnoval celé řadě historických témat.[1] Přispíval mj. do časopisu Historie a vojenství.
V červenci 2018 jej na cyklovýletu postihl infarkt, po kterém zůstal dlouhodobě upoutaný na lůžku. Dne 20. července 2019 zemřel.[1]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Výběr:
- série Obrněná technika 1–13
- Němečtí korzáři (2005)
- Miniponorky – osamělí lovci (2006)
- Tanky Praga (2007)
- Hrdinové železné opony (2008)
- Armády českých politiků: české polovojenské jednotky 1918–1945 (2009)
- Vojenské osoby popravené v období politických procesů v Československu v letech 1948–1955 (2009)
- Těžké tanky – ocelová pěst : dějiny vývoje a nasazení těžkých tanků od první světové do studené války (2010)
- Protikomunistické puče (2011) ISBN 978-80-86808-92-5
- Fašismus v českých zemích : fašistické a nacionálněsocialistické strany a hnutí v Čechách a na Moravě 1922–1945 (2011)
- Přechody přes železnou oponu : příběhy odvážlivců, kteří se rozhodli riskovat a odejít přes důkladně zabezpečené a střežené hraniční pásmo (2011)
- Sebevražedné čluny : explozivní čluny první a druhé světové války (2011)
- Vojenské osoby popravené v období politických procesů v Československu v letech 1948–1955. Praha: Ministerstvo obrany ČR – Prezentační a informační centrum MO, 2009. 231 s. ISBN 978-80-7278-520-9.
- Vojáci na popravišti : vojenské osoby, popravené v Československu z politických důvodů v letech 1949–1966 a z kriminálních příčin v letech 1951–1984. Cheb: Svět křídel, 2011. 406 s. ISBN 978-80-87567-01-2.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Zemřel náš kolega, respektovaný historik Ivo Pejčoch [online]. Vojenský historický ústav, rev. 2019-07-21 [cit. 2019-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Slavomír Pejčoch-Ravik: Rozhovor se zrcadlem (2/4) [online]. Pozitivní noviny, rev. 2008-02-17 [cit. 2019-07-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivo Pejčoch na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivo Pejčoch
- Příspěvek na Senátní konferenci „40 let po okupaci“
- Vojenský historický ústav Praha, PhDr. Ivo Pejčoch, Ph.D.
- Ivo Pejčoch v pořadech České televize
- Ivo Pejčoch v pořadu Lidové soudy a popravy z cyklu Historie.cs. Dostupné online (2010).