Ivo Babuška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ivo Babuška
Rodné jménoIvo Milan Babuška
Narození22. března 1926
Praha
Úmrtí12. dubna 2023 (ve věku 97 let)
Albuquerque
Povolánímatematik, vysokoškolský učitel, učitel a stavební inženýr
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze (1945–1951)
Československá akademie věd (1949–1955)
Tématanumerická matematika, matematika, stavebnictví, stavební inženýrství a metoda konečných prvků
Významná dílaLadyzhenskaya–Babuška–Brezzi condition
Babuška–Lax–Milgram theorem
OceněníGeorge David Birkhoff Prize (1994)
Fellow of the Society for Industrial and Applied Mathematics (2009)
Steele Prize for Lifetime Achievement (2012)
Cena Neuron za celoživotní přínos vědě (2014)
RodičeMilan Babuška[1]
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Prof. Ing. Dr. Ivo Babuška, DrSc. (* 22. března 1926, Praha) je česko-americký matematik a stavební inženýr. Narodil se v rodině architekta a stavitele Milana Babušky. Proslavil se aplikovanou numerickou matematikou. Za svůj přínos v oblasti mechaniky byl odměněn Humboldtovou cenou, udělovanou na Humboldtově univerzitě v SRN. Získal několik čestných doktorátů z různých univerzit světa.

Život

Ivo Babuška vystudoval fakultu, která byla předchůdkyní Stavební fakulty ČVUT. V roce 1948 se stal stavebním inženýrem. Jeho zájmy o obory matematiky, které poskytovaly nástroje pro řešení praktických úloh stavební mechaniky, ho však v roce 1949 přivedly do Ústavu pro matematiku České akademie věd a umění, dnešního Matematického ústavu AV ČR.

V roce 1968 odjel legálně na roční vědecký pobyt do USA, kde již zůstal s celou rodinou (emigrace). Po mnoho let pak pracoval na University of Maryland, College Park. Ve Spojených státech pokračoval intenzivně v aplikacích metody konečných prvků do praxe, a zůstal jim věrný dodnes. Od roku 1990, po pádu totalitního komunismu a otevření hranic Československa, jezdí opět do Prahy pravidelně. Dosud působí v Institute for Computational Engineering and Sciences, University of Texas, Austin.

Práce

První významný projekt, k jehož řešení Ivo Babuška v letech 1953–1956 přispěl, byl posouzení mechanického napětí způsobeného uvolňováním tepla při tuhnutí betonu při výstavbě přehradní hráze Orlík. V průběhu řešení tohoto problému vznikla řada disertačních prací celé jedné generace českých numerických matematiků, např. prof. Karla Rektoryse. Počítače v Československu tehdy nebyly, a tak všechny výpočty tehdy prováděla skupina výpočtářek na elektromechanických kalkulačkách. Na ČVUT vyučoval aplikovanou matematiku.

Badatelské zaměření Iva Babušky se týká především aposteriorních odhadů chyby přibližného řešení a s tím spojené adaptivní metody konečných prvků, zasloužil se o rozvoj mechaniky kontinua. Vychoval desítky doktorandů, z nichž mnoho se už také proslavilo ve výpočtové matematice v USA nebo v Evropě. Ivo Babuška se proslavil svým dotazem „Will you sign the blueprint?“ (volně přeloženo „Víte, že se nakonec budete muset pod ten projekt podepsat?“), který kladl v diskusi všem řečníkům na všech konferencích, které se týkaly aplikací matematiky.

V roce 1956 založil časopis Aplikace matematiky (nyní Applications of Mathematics), který dodnes vydává Matematický ústav AV ČR. Spolu s profesorem Jaroslavem Kurzweilem založil v roce 1962 tradici vědeckých konferencí EQUADIFF. Ty se konají každé čtyři roky po řadě v Praze, Bratislavě a Brně.

Ve Spojených státech dlouhá léta organizoval dvakrát ročně neformální konferenci Finite Element Circus, kterou jeho pokračovatelé pořádají nadále. V roce 1994 založil nadaci – cenu pro mladé vědecké pracovníky,[2] kterou uděluje Česká společnost pro mechaniku společně s Jednotou českých matematiků a fyziků. Cena nese Babuškovo jméno a uděluje se, s přispěním jeho vlastních prostředků, každoročně.[3]

Profesor Ivo Babuška publikoval více než 300 vědeckých publikací z oblasti matematiky, čísel a mechaniky, zejména v době svého exilu. Několik z jeho knih bylo přeloženo do různých jazyků. Je členem více než 15 mezinárodních redakcí. Náleží mu řada ocenění, mezi něž patří např. cena Humbolt Award Spolkové republiky Německa, udílená matematikům, z českých ocenění např. čestná oborová medaile Bernarda Bolzana za zásluhy v matematických vědách, kterou mu udělila AV ČR. Byl též zvolen čestným zahraničním členem Učené společnosti ČR.

Ocenění díla

  • V roce 1968 obdržel Státní cenu Klementa Gottwalda za vědecké práce o stabilitě a optimalizaci v numerické matematice.[4]
  • V roce 1994 mu byl udělen čestný titul Doctor of Science (Hon DSc), University of Westminster, London.
  • V roce 1996 pak udělen čestný titul Doctor of Sciences Honouris Causa na Brunel University, United Kingdom.
  • V roce 1997 pak Doctor of Sciences Honouris Causa University Karlovy v Praze.
  • V roce 2000 Honorary Doctorate, Helsinki University of Technology.
  • V roce 2007 mu byl udělen čestný titul doktora technických věd (dr. h. c.) Českého vysokého učení technického v Praze[5]
  • Babuškovo jméno nese od roku 2003 asteroid 36060.
  • U příležitosti 80. narozenin obdržel v Praze dne 29. května 2006 od Akademie věd ČR nejvyšší české akademické vyznamenání, čestnou medaili De scientia et humanitate optime meritis.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ http://www.csm.cz/soutez-o-cenu-prof-babusky/
  3. ↑ http://www.csm.cz/soutez-o-cenu-prof-babusky/
  4. ↑ Státní ceny Kl. Gottwalda v oblasti vědy. Rudé právo. Číslo z 9. května 1968, str. 7.
  5. ↑ Významné osobnosti, jimž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 2013-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ivo_Babuška&oldid=16369528“