Iva Ondřejová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doc. PhDr. Iva Ondřejová, CSc.
Narození16. dubna 1945
Praha
Úmrtí12. prosince 2016 (ve věku 71 let)
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníarcheoložka, historička umění, učitelka a vysokoškolská učitelka
ZaměstnavatelFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Iva Ondřejová (16. dubna 194512. prosince 2016) byla česká klasická archeoložka a odbornice na antický šperk, architekturu a antické umění.

Odborné vzdělání a zaměstnání[editovat | editovat zdroj]

V letech 1964–1969 vystudovala klasickou archeologii a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, od roku 1970 působila na tehdejší Katedře věd o antickém starověku jako asistentka, od roku 1974 jako odborná asistentka. Titul PhDr. získala v roce 1972, hodnost CSc. jí byla udělena roku 1989. V roce 1994 byla po úspěšné habilitaci jmenována docentkou pro obor Klasická archeologie; po osamostatnění ústavu byla zástupkyní ředitele a v letech 2000–2010 ředitelkou Ústavu pro klasickou archeologii, poté zástupkyní ředitele. Přednášela a vedla semináře z antické architektury, archeologie a umění archaického a klasického Řecka, archeologie Říma, vedla kurzy starověkého umění pro obory dějiny umění a klasickou filologii. Byla členkou oborové rady klasické archeologie.

Oblast zájmu a výzkum[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oblastí zájmu se pro ni stal antický šperk. Publikovala katalogy šperků v českých sbírkách a práce o špercích severního Řecka a Černomoří. Zajímala se o vztahy antického šperkařství ke šperkařství střední Evropy v době halštatské, laténské a římské. Napsala práci o antických řezaných kamenech ze sbírek Národního muzea v Praze, expertizy antických gem z tzv. Trevírského plenáře a relikviáře sv. Maura. Je spoluautorkou publikací o výzkumech v Kýmé a na ostrově Samothráké a podílela se na přípravě odborných katalogů, zejména pro výstavy v Galerii antického umění v Hostinném a v Muzeu antického sochařství a architektury v Litomyšli.

Výběr z hlavních publikací[editovat | editovat zdroj]

  • 1975 Les bijoux antiques du Pont Euxin Septentrional (Starověké šperky severního Černomoří)
  • 1989 Periklovo Řecko (s Janem Bouzkem)
  • 1997 Úvod do klasické archeologie (s Janem Bouzkem a Jiřím Musilem)
  • 2004 Řecké umění
  • 2006 Historie sběratelství antických památek v českých zemích (ve spolupráci s Marií Dufkovou)
  • 2014 Římské umění (s Janem Bouzkem a Pavlem Titzem)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]