Ignatius L. Donnelly
| Ignatius L. Donnelly | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. listopadu 1831 Filadelfie |
| Úmrtí | 1. ledna 1901 (ve věku 69 let) Minneapolis |
| Místo pohřbení | Calvary Cemetery |
| Povolání | politik, romanopisec, spisovatel, autor sci-fi a sufražet |
| Politická strana | Republikánská strana |
| Funkce | člen Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických (1863–1869) member of the Minnesota House of Representatives member of the State Senate of Minnesota |
| Podpis | .png){kind=small} |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ignatius Loyola Donnelly (3. listopadu 1831, Filadelfie – 1. ledna 1901, Minneapolis, Minnesota) byl právník, amatérský badatel, spisovatel, politik. Hlavně ovšem amatérský badatel věnující se ztracenému kontinentu Atlantida a analýze autorství Shakespearových her. Na téma Atlantida vydal několik knih a je nazýván otec atlantologie.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Nadaný fyzickou i duševní energií již ve 22 letech provozoval právnickou praxi. V roce 1857 zakoupil pozemek poblíž města St. Paul v Minnesotě s úmyslem založit zde velké město s názvem Nininger City. Jeho plány ukončil hospodářský pokles, k vybudování města nikdy nedošlo. Donnelly se tedy zaměřil na politickou kariéru. V 28 letech byl zvolen zástupcem guvernéra ve státě Minnesota, po čtyřech letech se stal členem Sněmovny reprezentantů za Republikánskou stranu, kde setrval 8 let. Během těchto dvou volebních období strávil mnoho času v Kongresové knihovně. Volby v roce 1870 už nevyhrál. Vrátil se domů a pustil se do psaní své knihy Velký kryptogram, ve které popírá autorství Shakespearových her. Tato kniha nebyla přijata dobře. Popularitu mu přinesly až knihy a přednášky o Atlantidě. Dokonce britský ministerský předseda William E. Gladstone napsal Donnellymu obdivný dopis a přesvědčoval britský parlament, aby odhlasoval částku na financování expedice, jež by se věnovala hledání zmizelého kontinentu. Donnelly zemřel v roce 1901 s vědomím, že se stal zakladatelem novodobé atlantologie.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Velký kryptogram (The Great Cryptogram), vydaná roce 1888 na téma autorství Shakespearových her. Donnelly v knize uvádí své důvody, kvůli kterým došel k přesvědčení, že skutečným autorem Shakespearových her je Francis Bacon. Odcestoval do Anglie a přednášel na toto téma v Oxfordu a Cambridge. Akademici s jeho názorem nesouhlasili a knihy byla naprostým debaklem.
- Atlantis, předpotopní svět (Atlantis: The Antediluvian World), vydaná v roce 1882 v nakladatelství Harpers and Brothers. Tato monografie o zmizelém kontinentu se okamžitě stala senzací. V českém překladu vyšla publikace v roce 1913 (nakl. Topič) a znovu v roce 1924 (nakl. Lukavský). Kniha se stala bestselerem a iniciovala téma Atlantidy jako zmizelé civilizace. Kniha je někdy dokonce zvána bible atlantologie.
- Ragnarök, věk ohně a štěrku (The Age of Fire and Gravel), vydaná 1883. V knize vysvětlil svou víru, že potopa (stejně jako zničení Atlantidy a vyhynutí mamutů) byla způsobena kolizí Země s mohutnou kometou. Tato kniha se rovněž prodávala dobře a obě knihy měly nepochybně vliv na vývoj kontroverzních myšlenek dalších badatelů, například Immanuela Velikovského o půl století později.
Význam[editovat | editovat zdroj]
Donnellyho knihy dosáhly mnoha vydání v řadě zemí. Na základě Platónova příběhu sestavil příběh, který předčil vše, co Platón o údajně zmizelém kontinentu napsal. Zmizení Atlantidy, která podle jeho teorie ležela v Atlantském oceánu, srovnával s biblickým příběhem o potopě. Tvrdil, že veškerá civilizace pochází z tohoto mytického, dávnou katastrofou zničeného ostrova. Sestavil srovnávací tabulku písma v různých jazycích. Srovnával egyptské hieroglyfy, písmo hebrejské, fénické, písmo starořečtiny a na základě jejich podobnosti dokazoval, že všechna musí pocházet z jediného společného zdroje. Donnelly byl přesvědčivý řečník, jeho nepochybná vzdělanost, pevné přesvědčení o vlastní pravdě a hlavně neutuchající nadšení dokázalo na jeho přednáškách přesvědčit širokou veřejnost. Občas ovšem s fakty manipuloval, mnoho důkazů uváděných Donnellym bylo prokazatelně chybných už v době, kdy své knihy psal. Přesto zájem o Atlantidu, který Donnelly vyvolal, trvá dodnes a Donnelly je právem zván otec atlantologie.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ignatius L. Donnelly na anglické Wikipedii.
- ↑ KRUŠINA, Zdeněk. Tajné dějiny světa/1-Atlantis, ztracená perla na úsvitu lidstva. Praha: nakl. EMINENT 360 s. ISBN 80-7281-019-7. S. 42–46.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ignatius L. Donnelly
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ignatius L. Donnelly na Wikimedia Commons
