Hřešihlavy
| Hřešihlavy | |
|---|---|
 Kostel Všech svatých | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Kladruby |
| Okres | Rokycany |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°55′44″ s. š., 13°37′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 17 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hřešihlavy (3,73 km²) |
| Nadmořská výška | 382 m n. m. |
| PSČ | 338 08 |
| Počet domů | 41 (2021)[2] |
  Hřešihlavy | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 48976 |
| Kód k. ú. | 648973 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hřešihlavy jsou vesnice, místní část obce Kladruby v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží třináct kilometrů severozápadně od Zbirohu, v oblasti přírodního parku Horní Berounka. Historicky šlo o převážně židovskou vesnici. V Hřešihlavech v současné době funguje hostinec. Dopravní spojení je špatné, do vesnice sporadicky dojíždí autobus z Radnic.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen ze spojení ves hřešihlavů neboli hříšníků. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Hrzyessihlaw (1363), Hrziessyhlaw (1379), de Hrzessihlaw (1456), z Hřešihlav (1466), na Hřešihlavech (1603), ve vsi Hržessohlawech (1651), Ržessehlawy (1654), Ržeschohlaw (1788), Řešohlavy (1854, též Řešihlavy a Řešhlavy) a Řešihlavy (1916). Existují i lidové varianty Řešihlavy, Řešlavy a Hřešlavy.[3] Jedním z německých variant názvu byl tvar Rzeschohlau.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka pochází z roku 1363, kdy je zmiňován jakýsi Jan z Hřešihlav jakožto objednatel oltáře kostela dominikánů v Plzni. Z Hřešihlav údajně pocházel i Rous, purkrabí na Karlštejně v polovině 15. století. První doložitelná zmínka o obci samotné pochází z roku 1379, kdy jsou Hřešihlavy zmiňovány jakožto sídlo Řešihlavů z Hřešihlav, kteří zde pobývali až do 16. století. První zmínka o zdejší tvrzi je z roku 1648, v souvislosti s rodem Běšínů z Běšin. Roku 1734 získali Hřešihlavy Rummerskirchenové. Baron Ferdinand Maria s baronkou Marií Alžbětou, rozenou Hildprandtovou si zde nechali postavit zámek a také vystavět školu (ve které se nyní nachází místní hostinec). K panství patřil i dnes dávno zaniklý pivovar, sladovna, mlýn, ovčín, chmelnice a hospodářský dvůr, který se ještě částečně dochoval. Během druhé světové války byla v zámku ozdravovna Hitlerjugend. Po roce 1945 zámek i jeho hospodářský areál znárodněny, posléze využívány jednotným zemědělským družstvem a jeho nešetrným provozem téměř zcela zdevastován. V budově zámku byl v devadesátých letech 20. století depozitář Národního technického muzea.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 340 | 292 | 243 | 244 | 238 | 204 | 189 | 124 | 93 | 68 | 44 | 24 | 10 | 17 | 17 |
| Počet domů | 48 | 50 | 58 | 55 | 41 | 41 | 43 | 58 | 33 | 25 | 21 | 14 | 41 | 42 | 41 |
Židovská komunita
[editovat | editovat zdroj]
Hřešihlavy měly historicky jednu z vůbec nejstarších vesnických židovských obcí v Čechách. Židé v Hřešihlavech žili již od roku 1623, již roku 1680 je založena židovská obec (tj. druhá nejstarší v okrese Rokycany, ihned po Terešově). Na přelomu 18. a 19. století byly Hřešihlavy obec s nadpoloviční většinou židovského obyvatelstva v roce 1840 zde žilo více než třicet židovských rodin, tj. 262 židovských obyvatel (51 % z celkového počtu obyvatel). Na přelomu 19. a 20. století ve vsi žilo okolo deseti až patnácti židovských osob a roku 1930 už ve vsi nebyl veden žádný židovský obyvatel.
Židovská čtvrť se nacházela podél silnice z návsi směrem ke hřbitovu a dále dolů k Berounce. Před polovinou 19. století v ní stálo 24 domů. Většina z nich, včetně školy, je po přestavbě dochována.
První synagoga (nejspíš dřevěná) v Hřešihlavech doložena k roku 1680.[8] Druhá, postavená v první polovině 19. století, fungovala ještě v roce 1894. Zbořena byla na počátku 20. století. Pohřební bratrstvo „Chevra kadiša“ doloženo k roku 1821.[8]
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1869–1975 Hřešihlavy byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Hořovice, ale v letech 1900–1975 v okrese Rokycany. Od 1. ledna 1976 jsou částí obce Kladruby v okrese Rokycany.[9]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Hřešihlavský zámek je patrová stavba čp. 1 pozdně barokního charakteru, s kratšími bočními křídly, mansardovou střechou a erbem nad vchodem.[10]
- Ve vesnici je barokní kostel Všech svatých, vystavěný v letech 1768 a 1769 s přilehlou farou. Dále se zde nachází barokní sousoší Piety z roku 1751, barokní socha svatého Vojtěcha (1751), barokní zvonice a sluneční hodiny.
- Na kopci jižním směrem od obce, směrem na Svinnou, stávaly ještě v devadesátých letech 20. století dvě barokní užitkové stavby, tzv. Velký ovčín (opraven a dodnes dochován) a Malý ovčín (zbořeno po roku 1990). Lokalita se však historicky správně jmenuje Čumenda (patrně, že je odsud vidět do širokého okolí).
- Strmé svahy na pravém břehu řeky Berounky západně od Hřešihlav jsou od roku 1990 chráněny jako přírodní rezervace Třímanské skály. Dochovaly se zde reliktní borové porosty a skalní step na spilitovém podkladu.
- Asi 500 metrů východně od vsi, asi 100 metrů za posledním vesnickým domem, se nachází na rozloze 682 m² židovský hřbitov. Založen byl na počátku 19. století, nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1821 a poslední pohřeb údajně z roku 1911. Dochováno celkem 55 náhrobků zejména klasicistního typu. Budova márnice a obvodové zdivo v dezolátním stavu, místy prakticky neexistuje. Ještě v šedesátých letech 20. století se o hřbitov staral místní starosta Wohlgemuth. Po roce 1989 v majetku Federace židovských obcí. Hřbitov je částečně udržován péčí Federace židovských obcí.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pieta v Hřešihlavech -
Hřešihlavská mikve -
Okénková pohlednice Hřešihlav -
Okénková pohlednice Hřešihlav s pohledem na domy v židovské čtvrti zvané Karlín -
Jarní pohled na Hřešihlavy od severu -
Náhrobky na židovském hřbitově v Hřešihlavech
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hřešihlavy, s. 773.
- ↑ Německo-český slovník pivovarů [online]. Radek Čech, 2009 [cit. 2024-09-16]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ SANKOT, Jiří. Židé na velkostatcích Terešov, Prašný Újezd a Hřešihlavy. In: Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka. Rokycany: Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, 2017. ISSN 1210-7425. S. 40–70.
- ↑ a b POLÁK, Jaroslav. Dějiny Židů v Rokycanech a okolí. [online]. [cit. 2018-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 177. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Hřešihlavy – zámek, s. 100.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hřešihlavy na Wikimedia Commons - Hřešihlavy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
