Hustota zalidnění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hustota zalidnění států světa v roce 2006
Hustota zalidnění světa. Data získána na základě správních jednotek jednotlivých států, 1994
Na tento článek je přesměrováno heslo Lidnatost. Tento článek je o podílu počtu obyvatel a rozlohy území. O počtu obyvatel určitého územního celku pojednává článek Počet obyvatel.

Hustota zalidnění je údaj, který se běžně uvádí u států či jiných území a charakterizuje jejich průměrnou míru osídlenosti lidmi. Obvykle se udává v počtu obyvatel na čtvereční kilometr (/km²) a lze ho vypočítat jako podíl počtu obyvatel a plochy (rozlohy) daného území. Někdy se označuje pojmem lidnatost, který může znamenat také počet obyvatel.[1][2]

Pokud hodnotíme populace jiných organismů než lidí, pak je používán termín populační hustota určitého druhu.

Příklady

  • Praha má průměrnou hustotu zalidnění 2538 obyvatel / km².
  • Česko má průměrnou hustotu zalidnění 133 obyvatel / km².
  • svět jako celek dosahuje hodnoty 13 obyvatel / km² (desetinové hodnoty oproti ČR)
  • pokud bychom zvažovali pouze plochu kontinentů, pak dosahuje hustota zalidnění světa hodnoty 44 obyvatel / km² (přibližně stejně jako Afghánistán)
    • obě výše uvedené hodnoty neodpovídají příliš realitě, neboť značná část rozlohy souše je pro člověka nehostinná (pouště, tundra, tajga...)

Medián hustoty zalidnění, ve kterém lidé ve světě žijí, je 262 obyvatel / km².[3]

Nejnižší a nejvyšší hodnoty

Na úrovni států jsou nejvyšší hodnoty hustoty zalidnění typické pro hustě zastavěná území ministátů (v roce 2005 dosahovalo nejvyšší hodnoty Monako, pro které byla vypočtena hustota 23 660 obyvatel / km²). Nejnižší hodnoty jsou typické pro většinou značně rozlehlé státy, které bývají z větší části tvořeny pro člověka nehostinnými územími (poušť, polopoušť, mrazová pustina). V rámci nezávislých států dosahuje nejnižší hodnoty Mongolsko (1,7 obyvatel / km²), ze závislých území pak Grónsko (0,026 obyvatel / km²).

Z hlediska kontinentů jsou nejhustěji osídlené části Asie (východní, jižní a jihovýchodní Asie) a Evropa. Subsaharská Afrika, Nový svět a Austrálie mají i přes značné množství úrodné zemědělské půdy typicky nižší hustotu zalidnění; to je dáno především historickými a civilizačními faktory.

Jiné metody měření

Kromě nejčastěji používané obecné hustoty zalidnění byly vytvořeny další metody výpočtu, které se snaží poskytnout přesnější představu o hustotě zalidnění určitých území. Přesněji specifikují určitou část obyvatelstva (zemědělské, průmyslové...) a typ plochy území (zemědělská půda, orná půda, zastavěná plocha).

  • Fyziologická hustota: celková populace / plocha orné půdy.
  • Zemědělská hustota: zemědělská populace / plocha zemědělské půdy.
  • Rezidenční hustota: městská populace / plocha obytné zástavby ve městě.
  • Urbánní hustota: městská populace / rozloha města
  • Ekologické optimum: Hustota zalidnění, která je únosná pro přírodní zdroje oblasti.

Související články

Externí odkazy

Reference