Hoštejn (hrad)
| Hoštejn | |
|---|---|
 Jádro hradní zříceniny | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Stavitel | Hrabišici |
| Poloha | |
| Adresa | Hoštejn,  Česko |
| Souřadnice | 49°52′36,5″ s. š., 16°46′36″ v. d. |
  Hoštejn | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 26591/8-890 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hoštejn (německy Hohenstein, Hochstein) je hradní zřícenina ležící nad stejnojmennou obcí Hoštejn v okrese Šumperk 7 km západně od Zábřeha. Z původně gotického hradu zůstaly jen sotva patrné zbytky. Na východní straně ostrohu je zachovaná soustava příkopů a valů. V nejzápadnějším cípu oválného hradiště jediný nadzemní zbytek zdi paláce, pod ním patrný sklep a část zasypaného schodiště. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie
Zakladatelem hradu byl pravděpodobně příslušník rodu Hrabišiců Boreš z Rýzmburka, který v tomto kraji založil také augustiniánský klášter Koruna Mariina v Krasíkově. V Borešově listině pro tento klášter z roku 1267 najdeme mezi svědky mimo jiné jméno jistého Mutiše de Honstein, jehož snad můžeme pokládat za Borešova purkrabího na hoštejnském hradě. Hrad, o němž máme první přímou písemnou zmínku z roku 1289, byl postaven pravděpodobně jako mocenská protiváha zábřežského hradu pánů ze Zábřeha, politických odpůrců pánů z Rýzmburka. Hrabišicové coby příznivci německého krále Rudolfa Habsbuského byli oponenty Přemysla Otakara II. Po králově smrti na Moravském poli roku 1278 jejich pozice ještě zesílila, takže hrad Hoštejn, který byl dočasně v držení Protivy ze Zábřeha, získal zpět do svých rukou poručník dětí Boreše z Rýzmburka Fridrich ze Schonburku.
V dalších letech se zmiňuje Zbraslavská kronika o Hochštejně jako o loupežnickém hnízdě, proti němuž bylo králem Václavem II. vysláno královské vojsko pod vedením Záviše z Falkenštejna. Fridrich ze Schonburku zřejmě nebyl lupičem v pravém slova smyslu, ale Závišovým politickým protivníkem a stoupencem protikrálovské koalice v zemi. Trestná výprava hrad dobyla, posádku popravila a králův otčím se stal jeho pánem. Po Závišově smrti (roku 1290) připadl hrad i s příslušenstvím pánům ze Šternberka. První jistá zmínka o jejich vlastnictví pochází až z roku 1335. Šternberkové spojili hoštejnské zboží se šilperským a zábřežským panstvím, které jim také tehdy již patřilo. Po smrti Smila z Hoštejna v roce 1398 (kamenná poloplastika mužské hlavy z bývalého hoštejnského kostela, která je dnes ve sbírkách šumperského muzea, byla mylně považována za zbytek jeho náhrobku,[2]) přešlo panství do držení lukovské větve Šternberků, proti nimž vystoupil s územním nárokem markrabě Jošt Moravský. V roce 1406 byl hejtmanem na Hoštejně Hynčík z Frývaldova, pozdější přední opora husitství na Zábřežsku. Jeho hrad se proto stal častým cílem nepřátelských útoků. Přibližně v roce 1424 byl Hoštejn přepaden oddílem vojska Albrechta Rakouského, který jej těžce poškodil. V roce 1434 měl hrad nového majitele, tentokrát čelního představitele katolické strany na Zábřežsku Jana ze Zvole, který se v té době psal také z Hoštejna. Tři roky poté měli hoštejnské zboží i s vesnicí pod hradem v držení Tunklové z Brníčka, konkrétně Jan Tunkl z Brníčka a ten je natrvalo spojil se zábřežským panstvím. Na hoštejnské zboží si však činily nároky i další rody, a tak vznikly kolem jeho vlastnictví dlouhé spory. V roce 1437 byl hrad již v rozvalinách, což znamená, že k jeho zkáze došlo za husitských válek. Noví majitelé sídlili jinde a neměli o pobořenou stavbu zájem a obnova hradu by stála značné finanční prostředky. Jeho zbytky se staly počátkem 16. století útočištěm lapků, takže tehdy učinil loupežnickému životu na hradě konec Arkleb Trnavský z Boskovic, který hrad dobyl a údajně v roce 1522 úplně vyvrátil do základů. Lapkové zde sídlili celých šest let, ačkoliv hrad patřil Ladislavu z Boskovic.
Zkázu zříceniny dovršila výstavba železniční trati Olomouc–Praha v roce 1845, kdy byly pozůstatky rozebrány a použity na stavbu železničního svršku.
Další památky
- Farní kostel sv. Kunhuty připomínaný již v roce 1350 zanikl současně s hradem.
- Poutní kaple sv. Anny z 18. století, přestavěná v roce 1815 na filiální kostel
- Empírové sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1820
- Na nejvyšším místě bývalého hradu byl po první světové válce postaven jehlanovitý pískovcový památník na počest postavení trati.
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-06]. Identifikátor záznamu 137781 : Hrad Hoštejn s památníkem dostavění dráhy Olomouc–Praha, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A–I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hoštejn na Wikimedia Commons - Hoštejn na stránkách Hrady.cz
