Ho Či Min
| Ho Či Min | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Vietnamská komunistická strana (od 1925) Komunistická strana Francie (1921–1925) Francouzská sekce Internacionály pracujících (1919–1921) |
| Rodné jméno | Nguyễn Sinh Cung |
| Narození | 19. května 1890 Kim Liên |
| Úmrtí | 2. září 1969 (ve věku 79 let) Hanoj |
| Příčina úmrtí | srdeční selhání |
| Místo pohřbení | Ho Či Minovo mauzoleum |
| Rodiče | Nguyễn Sinh Sắc a Hoang Thi Loan |
| Sídlo | Hanoj |
| Alma mater | Komunistická univerzita pracujících východu Trường Trung học phổ thông chuyên Quốc Học - Huế |
| Profese | spisovatel, básník, politik, novinář a voják |
| Náboženství | Vietnamese folk religion |
| Ocenění | Leninův řád (1967) Řád zlaté hvězdy velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska |
| Podpis |  |
| Commons | Hồ Chí Minh |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ho Či Min 
výslovnost (19. května 1890 v provincii Nghe An tehdejší Indočíny – 2. září 1969 Hanoj), vlastním jménem Nguyễn Sinh Cung, jméno Ho Či Min (vietnamsky psáno Hồ Chí Minh, ve významu přibližně „Ten, kdo je osvícený“ nebo „Ten, kdo osvětluje cestu“) byl vietnamský prezident, vůdce boje za národní osvobození.
Biografie
Narodil se ve vesnici Hoàng Trù v severní části Vietnamu v rodině konfuciánského učence a císařského soudce Nguyen Sin Hua. Dnes je na místě rodného domu muzeum Kim Liên. Měl dva bratry a sestru. Jeden z bratrů zemřel v dětském věku a sestra pracovala jako úřednice ve francouzské armádě. Ho Či Min navštěvoval francouzské lyceum ve městě Hue a pak 6 měsíců vyučoval francouzštinu a vietnamštinu v Phan Thiết.[1] Na francouzském parníku Amirale de Latouche-Treville připlul 5. července 1911 do Marseille, kde se neúspěšně hlásil do koloniální školy. Do roku 1917 pracoval na lodích jako kuchařský pomocník a procestoval několik zemí. V letech 1919–1923 žil ve Francii. Byl zakládajícím členem Francouzské komunistické strany. V roce 1923 odešel z Paříže do Moskvy, kde pracoval pro Kominternu. V letech 1924–1927 pobýval v Číně .Roku 1941 se po třiceti letech vrátil do Vietnamu, kde vedl osvobozenecké levicové hnutí Viet Minh proti Vichistické Francii a japonským okupačním silám. Po Srpnové revoluci vyhlásil Ho Či Min 2. září 1945 vietnamskou nezávislost a byl zvolen doživotním prezidentem. V letech 1945–1955 zároveň zastával funkci premiéra.
Byl také spisovatelem, novinářem a básníkem. Mluvil plynně francouzsky, anglicky, rusky, kantonsky a mandarínsky. Jako prezident bydlel v domku zahradníka vedle bývalého paláce francouzského guvernéra. Zemřel 2. září 1969 na srdeční selhání ve svém hanojském domě ve věku 79 let. Jeho nabalzamované tělo je vystaveno v mauzoleu na náměstí Ba Đình' v Hanoji navzdory tomu, že si přál zpopelnění.[2][3] 8. května 1978 bylo bývalé hlavní město jižního Vietnamu Saigon přejmenováno na Ho Či Minovo Město.
Návštěva Československa
Ho Či Min 17. července 1957 přicestoval do Československa. Setkal se zde s prezidentem Antonínem Zápotockým, Antonínem Novotným, položil věnec na hrob neznámého vojína v Národním památníku na Vítkově, v ČKD Sokolovo ve Vysočanech se zajímal o výrobu lokomotiv, navštívil Lidice a jednotné zemědělské družstvo v Horních Salibách na Slovensku.[4][5] V roce 2017 byla při příležitosti výročí 60 let od Ho Či Minovy návštěvy odhalena v Horních Salibách pamětní deska.[5] Během své cesty navštívil taktéž pionýrský tábor v okrese Nové Strašecí a setkal se s vietnamskými dětmi v Chrastavě.[6][7] V roce 1956 poslal Vietnam do Chrastavy více než 100 dětí na několikaletý pobyt. Vietnamské děti byly ubytovány v budově pozdějšího výchovného ústavu a chodily do základní školy spolu s místními dětmi. Před touto školou vietnamská ambasáda v roce 2015 plánovala zhotovení pomníku, který by pobyt vietnamských dětí připomínal.
Odkaz
Reference
- ↑ Zakladatel Vietnamu Ho Či Min se samostatnosti státu nedožil. ČT24 [online]. 2009-09-02 [cit. 2017-02-04]. Dostupné online.
- ↑ MIHALCEO, Zdeněk. Chci spatřit tělo Ho Či Mina. Aspoň jednou. Aktuálně.cz [online]. 2008-01-12 [cit. 2017-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Strýček Ho – příběh vietnamského století [online]. Klub Hanoi, 2004-01-18 [cit. 2017-02-04]. Dostupné online.
- ↑ MARTÍNKOVÁ, Šárka. Počátky česko-vietnamských vztahů (1950-1959) [online]. Klub Hanoi, 2007-04-16 [cit. 2017-02-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Vietnamská delegácia v Trnave. Rodný môj kraj : župný magazín Trnavského samosprávneho kraja. 29. 9. 2017, čís. 17, s. 8. Dostupné online. ISSN 1338-8088.
- ↑ HAMR, David. Příběhy z kalendáře - Ho Či Min v Chrastavě. Rozhlas.cz [online]. 2011-07-20 [cit. 2017-02-04]. Dostupné online.
- ↑ PROKOPOVÁ, Milada. Chrastava připomene pomníkem návštěvu „strýčka Ho“ a vietnamské děti. iDNES.cz [online]. 2015-07-21 [cit. 2017-02-04]. Dostupné online.
Literatura
- DUIKER, William. Ho Či Min. [s.l.]: BB art, 2003. 583 s. ISBN 80-7341-166-0.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ho Či Min na Wikimedia Commons
