Hlízov (zámek)
| Hlízov | |
|---|---|
 Zámek v Hlízově | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní empír |
| Výstavba | 1746 |
| Přestavba | okolo roku 1800 |
| Stavebník | Kateřina Schofmannová |
| Další majitelé | Chotkové z Chotkova Thun-Hohensteinové |
| Poloha | |
| Adresa | čp. 1, Hlízov,  Česko |
| Souřadnice | 49°59′2,22″ s. š., 15°17′40,81″ v. d. |
  Hlízov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 45795/2-1132 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hlízov je zámek ve stejnojmenné vesnici severně od Kutné Hory ve Středočeském kraji. Postaven byl v barokním slohu jako vrchnostenské sídlo drobného panství, ale dochovaná podoba je výsledkem empírových a pozdějších úprav. Zámek se sousedním hospodářským dvorem jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Starším vrchnostenským sídlem v Hlízově bývala nejspíše od patnáctého století tvrz, ale její poloha je nejasná. Podle Tomáše Šimka stávala na stejném místě jako zámek,[2] ale podle Památkového katalogu stávala jinde.[3] V sedmdesátých letech šestnáctého století ji získala rodina kutnohorských měšťanů Šatných z Olivetu. Už tehdy byla tvrz ve špatném stavu a majitelé na ní nejspíš vůbec nesídlili, takže postupně docela zchátrala a v historických pramenech z let 1586 a 1601 se uvádí jen tvrziště. Statek se za Šatných z Olivetu velmi zadlužil a v roce 1657 jej koupil největší věřitel Adam Jaroslav Schofmann z Hammerlesu, který jej připojil ke konárovickému panství.[2]
Samostatným statkem tvořeným jedinou vsí se Hlízov znovu stal v roce 1736, kdy jej získala Kateřina Wiederbergerová, rozená Schofmannová, která ve vsi nechala postavit barokní zámek. Ještě před jeho dokončením vesnici v roce 1741 prodala Václavu Klusákovi z Kostelce.[2] Výstavba zámku probíhala až do roku 1746,[2] kdy byla dokončena kaple Čtrnácti svatých pomocníků.[3]
Dalším majitelem Hlízova se v letech 1757–1786 stal Antonín Jestřibský z Rýzmburka, kterého vystřídal kutnohorský měšťan Václav Janovický. V roce 1791 od něj vesnici koupil Jan Rudolf Chotek z Chotkova a připojil ji k novodvorskému panství. Od té doby hlízovský zámek sloužil jen správě hospodářského dvora a k ubytování úředníků. Přesto Jan Rudolf Chotek nechal zámecké fasády upravit v empírovém slohu.[2] Plány datované rokem 1818 zhotovil Jan Filip Joendl.[3]
V roce 1911 získali novodvorský velkostatek po Chotcích z Chotkova Thun-Hohensteinové, kterým byl v roce 1945 zkonfiskován. Ve druhé polovině dvacátého století budovu spravoval místní národní výbor. Nacházely se v ní pobočky pošty, spořitelny a několik bytů.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Zámek stojí na východní straně hlízovské návsi.[3] Jednopatrová budova má obdélníkový půdorys a mansardovou střechu s drobnou vížkou,[2] postavenou v roce 1764.[4] Hlavní průčelí obrácené do dvora zdůrazňuje mělký rizalit, v němž se nachází vstupní portál. Interiéry byly přizpůsobeny novodobým potřebám, ale původní vzhled si udržely některé pokoje v prvním patře a kaple, jejíž polygonální presbytář na severní straně vystupuje z obrysu stavby.[2] K památkově chráněnému areálu kromě zámku patří také špýchar s navazující hospodářskou budovou, dvě stodoly a přilehlé jižní křídlo dvora, chlévy, ohradní zeď s branou a dům čp. 136.[3] Fasády hospodářských budov jsou členěné dórskými pilastry a čelními lichými arkádami.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-19]. Identifikátor záznamu 158261 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g h Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Hlízov – zámek, s. 114–115.
- ↑ a b c d e Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-02-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Hlízov, s. 380.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze u Nových Dvorů, s. 322–323.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Hlízov na Wikimedia Commons
