Heinrich Kopetz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Heinrich Kopetz
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1864 – 1865
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1862 – 1867
Ve funkci:
1867 – 1870
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana ústavověrného velkostatku

Narození15. července 1821
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. července 1904
Sukorady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeVáclav Gustav Kopetz
DětiHeinrich Kopetz mladší
PříbuzníMartin Adolf Kopetz (strýc)
Václav Gustav Kopetz (otec)
OceněníŘád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Heinrich Kopetz, též Jindřich Kopetz[1] (15. července 1821[1] Praha[1][2]11. července 1904[3] Sukorady[2]), byl rakouský šlechtic, státní úředník a politik německé národnosti z Čech, v 60. letech 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starého a vlivného rodu, původem z Komárna. Od 18. století rodina žila v západních Čechách. Martin Adolf Kopetz (1764–1832) byl rektorem pražské univerzity. Jeho bratr Václav Gustav Kopetz (1781–1857) byl profesorem na pražské univerzitě. Roku 1849 koupil od svého švagra Antonína Veitha statek Sukorady. Václav Gustav Kopetz byl roku 1833 povýšen na šlechtice a roku 1836 na rytíře. Heinrich Kopetz byl synem Václava Gustava Kopetze. Narodil se roku 1821 v Praze. Absolvoval právnická studia a nastoupil do státní služby. Zpočátku byl konceptním protokolistou na krajském úřadu v Kouřimi. Podle údajů k roku 1845 působil coby konceptní praktikant na českém guberniu v Praze. Od roku 1870 byl místodržitelským radou.[1] Roku 1881 vystoupil ze státní služby.[4]

V době svého působení v parlamentu se uvádí jako statkář v Praze rytíř Heinrich von Kopetz.[5] Působil i jako okresní hejtman.[2] Byl místodržitelským radou. Byl mu udělen Řád železné koruny. Patřil mu statek Sukorady. Zasedal ve výboru České spořitelny a německého chmelařského spolku v Mnichově.[3]

Angažoval se politicky. V doplňovacích zemských volbách v červnu 1862 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou. Uváděl se tehdy jako provládní kandidát.[6] V zemských volbách v lednu 1867 mezi zvolenými poslanci nebyl, ale uspěl již v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[7] Zastupoval Stranu ústavověrného velkostatku.[4] V letech 1863–1871 byl náhradníkem zemského výboru.[2] Od roku 1867 do roku 1871 byl podle jiného zdroje přímo členem zemského výboru.[3][4]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Rakouského císařství), kam ho delegoval Český zemský sněm (Říšská rada tehdy ještě byla volena nepřímo, coby sbor delegátů zemských sněmů). Dne 21. listopadu 1864 složil slib.[8][9]

Zemřel v červenci 1904 na srdeční nemoc ve věku 83 let.[3]

Jeho synem byl notář JUDr. Heinrich Kopetz,[3] který počátkem 20. století rovněž zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d KŘIVOHLÁVEK, Jan F.: ŽAMBERSKÝ NOTÁŘ JINDŘICH KAREL RYTÍŘ KOPETZ (KOPEC) A JEHO ROD [online]. moh.cz [cit. 2016-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  2. a b c d LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 150. 
  3. a b c d e Heinrich Ritter von Kopetz. Prager Tagblatt. Červenec 1904, čís. 192, s. 19. Dostupné online. 
  4. a b c Plzeňské listy, 14. 7. 1904, s. 3.
  5. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 117. (německy) 
  6. Das Vaterland, 3. 7. 1862, s. 2.
  7. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
  8. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  9. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0003&size=45&page=137
  10. LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 150.