Gregoriánský chorál
Gregoriánský chorál je jednohlasý latinský zpěv bez doprovodu nástrojů užívaný při obřadech římskokatolické církve, nazvaný podle papeže Řehoře Velikého (kolem 540-604). Jedná se o nejstarší formu, jež se až dodnes uchovala beze změn.
Původ
Své označení gregoriánský dostal podle papeže Řehořovi I. (lat. Gregorius), který nechal zpěvy sesbírat a setřídit. Jeho přínos však tkví především v oblasti liturgie. Gregoriánský chorál byl ustanoven teprve o více než 50 let později, za pontifikátu 76. papeže Vitaliana.
Výskyt
Gregorianský chorál se objevuje ve dvou základních formách: žalmy, u nichž je na prvním místě kladen důraz na vyjádření textu a každé slabice odpovídá jedna nota (syllabický systém). U zpěvů aleluja (Alleluja-Jubilus) připadá na jednu slabiku více tónů, takže je melodie mnohem rozšířenější (melismatický systém). Mešní zpěvy jsou propracované skladby. Chorál zpívají sólisté nebo chór nebo střídavě obě skupiny (antifonálně, či responsoriálně).
Pro zpěv žalmů v denní modlitbě církve se používá celkem 8 modů (nápěvů), z nichž některé mají ještě jednu či více variací (které se od sebe liší způsobem intonace závěrečných částí veršů žalmů). Nápěvy pro denní modlitbu církve jsou shromážděny v antifonáři, výběr z nich mj. v usuálu. Gregoriánské zpěvy, užívané při mši svaté, jsou shromážděny v graduálu.
S gregoriánsky zpívanou modlitbou breviáře se dnes lze setkat zejména v řeholních komunitách, které mají jako jedno ze svých poslání slavnostní konání bohoslužeb. Například v klášterech mnišských řádů (benediktini, cisterciáci, trapisté, kartuziáni) či klášterech řeholních kanovníků (premonstráti).
Renesance
V renesanční hudbě se vžil systém kombinování mše s gregoriánským chorálem, např. mezi 5 částí mše se vkládaly části melismatického zpěvu (aleluja atp.), viz Missa Pange Lingua (Josquin Desprez 1450–1521, skladatel vrcholné renesance.)
Interpreti
- David Eben – umělecký vedoucí souboru Schola gregoriana pragensis
- Josef Gerbrich[1] – umělecký vedoucí souboru Svatomichalská gregoriánská schola v Brně
- Jiří Hodina – umělecký vedoucí souboru Pražská katedrální schola
- Miroslav Venhoda – umělecký vedoucí chlapeckého sboru Schola cantorum v klášteře v Břevnově
Odkazy
Reference
- ↑ FRYDRYCH, Karol. Chorál je součástí mého života. Cantus. 2016, roč. XXVII, čís. 1, s. 27–28.
Související články
- Řehoř I. Veliký
- Vitalianus
- Gregorian (hudební skupina)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu gregoriánský chorál na Wikimedia Commons 
Výukový kurs Dějiny evropské hudby/Středověk#Gregoriánský chorál ve Wikiverzitě- Canticum Novum o gregoriánském chorálu (anglicky)
- Odkazy na stránky s tematikou gregoriánského chorálu
- Stránky s notacemi pro modlitbu breviáře
