Gabriel (střela)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gabriel
HN-Gabriel-1.jpg
Střela Gabriel I
Typ protilodní střela krátkého dosahu
Místo původu Izrael Izrael
Historie výroby
Výrobce Israel Aerospace Industries
Výroba od roku 1962
Základní údaje
Hmotnost 430 kg (MK I)
522 kg (MK II)
Délka 3,35 m
Úsťová rychlost 240 m/s
Účinný dostřel 20 km (MK I)
6-36 km (MK II)

Gabriel (hebrejsky: גבריאל) je izraelská protilodní střela létající nad hladinou moře (anglicky: sea-skimming missile), v Jihoafrickém námořnictvu známá pod kódovým označením Škorpion.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Vývoj střely Gabriel pro izraelské vojenské námořnictvo začal v roce 1962. První model Mk.I byl poprvé nasazen v roce 1973 během jomkipurské války. Jednalo se o střelu s poloaktivním radiolokačním naváděním, která jako první sériově vyráběná protilodní střela implementovala režim sea-skimming. Po zachycení cíle střela sestoupila do letové hladiny 4,5 až 6 metrů nad vodou, což ztěžovalo její odhalení a tím pádem zkracovalo dobu poskytnutou nepříteli na provedení protiopatření. Nesla poměrně velkou bojovou hlavici – z 430 kg celkové hmotnosti střely připadalo na hlavici až 150 kg, přičemž samotná trhavina vážila 70 kg. Jednou z jejich nevýhod ale byla malá zásoba paliva, takže dostřel nepřesahoval 20 kilometrů.[1] To bylo při srovnání se sovětskými střelami P-15 Termit (kód NATO: SS-N-2 Styx), jimiž byly vybaveny egyptské a syrské raketové čluny (také sovětské výroby), málo. Úspěchy střel Gabriel Mk.I během jomkipurské války (viz bitva u Latakie a bitva u Baltimu) je proto třeba připsat nepřipravenosti protivníka[2] a úspěšným vlastním rušícím prostředkům, které umožnili izraelským člunům uniknout nepřátelským střelám a přiblížit ze na dostřel vlastních střel.[3]

Vylepšený Gabriel Mk.2 byl zaveden do výzbroje pravděpodobně v roce 1976. Dolet stoupl na 36 kilometrů, hlavice byla posílena na 522 kg a vylepšeno bylo i navádění. Výška letu nad hladinou ve finální fázi byla snížena na 2,5 až 3,5 metru.[2]

Generace Gabriel III a Gabriel III A/S doznaly výrazných zlepšení. Z letounů vypouštěná střela Gabriel III A/S má dostřel přes 60 kilometrů. Obě verze generace Gabriel III využívají v současnosti široce používaný mód „vystřel a zapomeň“ (anglicky: fire and forget). Z letounů vypouštěné střely Gabriel letí tak nízko, že je pro nepřátelské cíle extrémně těžké střely odhalit a včas jim čelit.

Nová dalekonosná proudová verze střely Gabriel (Gabriel IV) má dostřel 200 kilometrů a Israel Aerospace Industries údajně pracuje na nové generaci Gabriel V (Advanced Naval Attack Missile), s pokročilým aktivním radarovým vyhledávačem.

Starší modely střel Gabriel používá Chile, Ekvádor, Izrael, Mexiko, Jihoafrická republika, Šrí Lanka, Keňa a další země.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Gabriel missiles ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gabriel missile na anglické Wikipedii.

  1. Zajac (ATM), str. 57 a 60
  2. a b Zajac (ATM), str. 61
  3. The Battle of Latakia [online]. jewishvirtuallibrary.org, [cit. 2009-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZAJAC, Ivan. Raketonosné čluny třídy Sa'ar 4. ATM. říjen 2007, čís. 10, s. 56 až 61. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]