Günter Kunert
| Günter Kunert | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 6. března 1929 Berlín |
| Úmrtí | 21. září 2019 (ve věku 90 let) Kaisborstel |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Povolání | spisovatel, scenárista, básník, herec a výtvarník |
| Stát |  Německo |
| Období | druhá polovina 20. století |
| Žánr | poezie, próza |
| Témata | německá literatura a výtvarné umění |
| Významná díla | Jízda rychlodráhou (1973) |
| Ocenění | Cena Heinricha Manna (1962) Cena George Mackensena za literaturu (1979) Stadtschreiber von Bergen (1983) Cena Heinricha Heineho (1985) Mainzer Stadtschreiber (1990) … více na Wikidatech |
| Politická příslušnost | Jednotná socialistická strana Německa (1948–1977) |
| Vlivy | Bertolt Brecht, Franz Kafka, Marcel Proust a Christian Friedrich Hebbel |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Günter Kunert (6. března 1929, Berlín – 21. září 2019) byl německý spisovatel, řadící se k literátům poválečného literárního období.
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Berlíně v období Výmarské republiky. Z důvodu židovského původu svojí matky Edith mu byla odepřena možnost studovat.[1] Jeho literární prvotinou byla báseň Ein Zug rollt vorüber, uveřejněná roku 1947 v deníku Berlin am Mittag.[2] O dva roky později vstoupil do německé Sjednocené socialistické strany (SED).[3] Na počátku 50. letech 20. století uveřejnil svoji první básnickou sbírku Wegschilder und Mauerinschriften;[4] následně vzbudil pozornost literáta a tehdejšího ministra kultury v jedné osobě Johannese R. Bechera, který jej také podporoval.[5] Vliv na jeho literární směřovaní avšak mělo i seznámení s německým dramatikem Bertoltem Brechtem.[6] V 70. letech 20. století náležel ke skupině více než 150 intelektuálů a umělců, kteří se postavili proti vyhoštění německého písničkáře Wolfa Biermanna.[7] Následně byl avšak ze strany SED vyloučen, což vedlo k tomu, že v roce 1979 emigroval do Západního Německa.[8]
Jedná se o všestranně založeného spisovatele, jenž se během svého života věnoval rozmanitým literárním žánrům počínaje např. baladami, sonety, fejetony, divadelními hrami, konče romány, či kratšími prozaickými útvary, v nichž se kriticky vyrovnával s pocitem odcizení, či temnou německou minulostí.[9] Dle jeho vlastních slov ovlivnili jeho tvorbu spisovatelé, kterými byli kupříkladu Franz Kafka, Marcel Proust, či Christian Friedrich Hebbel.[10]
V roce 1952 se oženil,[11] s manželkou Marianne žije ve vesnici Kaisborstel ve Šlesvicku-Holštýnsku.[12]
České překlady z němčiny[editovat | editovat zdroj]
- Jízda rychlodráhou. 1. vyd. Praha: Odeon, 1973. 189 S. Překlad: Jan Scheinost
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Günter Kunert - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2017-08-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ REISIN, Andrej. Günter Kunert - Der heitere Melancholiker. www.ndr.de [online]. 2014-03-06 [cit. 2017-08-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ DECKERT, Renatus. "Ich bin immer noch naiv. Gott sei Dank!". Der Tagesspiegel. 2009-03-06. Dostupné online [cit. 2017-08-23]. (německy)
- ↑ LINDER, Christian. Literatur - Der heitere Apokalyptiker. Deutschlandfunk Kultur. 2014-03-06. Dostupné online [cit. 2017-08-23]. (německy)
- ↑ Günter Kunert — internationales literaturfestival berlin. www.literaturfestival.com [online]. [cit. 2017-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-30. (německy)
- ↑ LIMINSKI, Jürgen. Menschenfreund Bertolt Brecht. Deutschlandfunk. 2006-08-14. Dostupné online [cit. 2017-08-23]. (německy)
- ↑ METZLER, Gabriele. Einführung in das Studium der Zeitgeschichte. [s.l.]: UTB 271 s. Dostupné online. ISBN 9783838524337. (německy) Google-Books-ID: PzgtWPxLBsQC.
- ↑ WIEGMANN, Hermann. Die deutsche Literatur des 20. Jahrhunderts. [s.l.]: Königshausen & Neumann 446 s. Dostupné online. ISBN 9783826029721. (německy) Google-Books-ID: LMLUbw2xEigC.
- ↑ Günter Kunert - Biografie WHO'S WHO. www.whoswho.de [online]. [cit. 2017-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Günter Kunert: Warnung vor Spiegeln - planetlyrik.de. planetlyrik.de. 2014-03-25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-23. (německy) Archivováno 23. 8. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ Der Dichter Günter Kunert wird 85. FOCUS Online. 2014-03-06. Dostupné online [cit. 2017-08-23]. (německy) Archivováno 30. 9. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ HILLGRUBER, Katrin. "Ich bin ja die männliche Kassandra von Kaisborstel". Deutschlandfunk. 2009-03-04. Dostupné online [cit. 2017-08-23]. (německy)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Günter Kunert na Wikimedia Commons 
Osoba Günter Kunert ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Günter Kunert
- Heslo na stránce Perlentaucher.de
- Günter Kunert v Databázi knih
