Františkánský klášter v Plzni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Františkánský kostel v Plzni, vnitřek (1300 až 1360)

Františkánský klášter v Plzni s kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl založen kolem roku 1300, stavba kostela dokončena kolem 1350, kláštera kolem roku 1380. Roku 1419 byli františkáni z podnětu Václava Korandy z města vyhnáni, ale už následující rok se mohli vrátit. Klášter byl silně poškozen za husitského obléhání v letech 1433–1434 a opravován skoro 50 let. Věž z konce 16. století upravena 1676, 1611 přistavěna kaple Nejsvětější Trojice. Klášter byl znovu poničen za Mansfeldova obléhání v roce 1618. Průčelí přestavěno v barokním slohu architektem Jakubem Augustonem během rekonstrukce kláštera v letech 1722 až 1744. Klášter byl zrušen roku 1950 v rámci zločinné "Akce K".

Kostel je trojlodní s velmi dlouhým presbytářem a gotickými křížovými klenbami. Hlavní oltář barokní z roku 1696 s kopií obrazu P. P. Rubense z roku 1636, na svatostánku gotická „Františkánská madona“ z doby kolem roku 1420, na vedlejším oltáři reliéf sv. Anny Samotřetí z doby kolem roku 1525.

Bývalý klášter tvoří dobře zachovaný gotický ambit kolem čtvercového Rajského dvora, kde je dnes diecézní museum, na několika místech pozdně gotické fresky. Na východní straně pozdně gotická kaple sv. Barbory (původně kapitulní síň) s hvězdovou klenbou na středový pilíř a s dobře zachovanými freskami ze života svaté Barbory z doby po roce 1460. V ambitu je zachováno malé skriptorium (místo pro písaře knih) a kamenná kazatelna s jemnou plastickou výzdobou z roku 1543.

[editovat] Františkáni v Plzni dnes

Františkáni se do Plzně vrátili v roce 1996, kdy se malá komunita usadila na přání biskupa Františka Radkovského v bytě na sídlišti Vinice. V pozdější době byl zakoupen objekt někdejší školky na sídlišti Lochotín. Tento objekt byl adaptován na pastorační centrum, pro nějž se vžil název "Domeček", jehož součástí je i budova konventu, kde v současné době žijí tři františkánští řeholníci.