Jakub Auguston
Jakub Auguston mladší (asi 1668 – 3. února 1735) byl významný plzeňský barokní architekt a stavitel.
Život [editovat]
Rodina Augustonů pocházela z Itálie, odkud přišel do Plzně i Jakubův strýc Jakub Auguston starší. Ten byl přijat za plzeňského měšťana v roce 1661 a provedl první barokní přestavby. Do jeho dílny pak přišel Jakub Auguston mladší, kterého strýc povolal. V roce 1692 se stává plzeňským měšťanem a zpočátku působil jako štukatér, později jako architekt a stavitel.
Jeho zřejmě první stavbou byla přestavba vlastního domu v Dřevěné ulici č.p. 344 někdy okolo 1698, protože 31. července 1696 se oženil s Alžbětou Rozálií z Hanu, dcerou Jana Hany, spoluradního města Plzně. Tento dům je později nazýván Gerlachovským. Strýc Jakub Auguston starší zemřel 4. července 1701, byl pohřben ve františkánském kostele, na jehož barokní úpravě se podílel, a synovec přebírá vedení dílny. Podílel se jak v Plzni tak v jejím okolí na stavbách, přestavbách domů, kostelů a zámků. Byl vyhledávaným architektem a patřil k předním českým měšťanům. Na některých stavbách se poté podílel s ním jeho syn Václav Auguston. Měl 6 dětí, zemřel 3. února 1735 a je pohřben v kostele sv. Anny. Jeho pozůstalost byla odhadnuta na 12 000 zlatých.
Dílo [editovat]
Řada měšťanských, šlechtických či církevních domů v historickém středu Plzně, např.:
- Gerlachovský dům, Dřevěná ul. 4, čp. 344, dnes Národopisné muzeum (1698)
- dům č.p. 171 v Říšské ulici (1702)
- arciděkanství na náměstí č. 35, čp. 234 (1710)
- solnice v Solní ul. č.p. 258 na místě hl. pošty (1710), zbořeno 1963
- dům v Riegrově ulici č.p. 207 (1720)
- dům na náměstí č. 12 (Valdštejnský dům), čp. 105 (1720-30)
- dům v Pražské ul. 9, čp. 81 (1726)
- dům v Dominikánské ul.14 (roh s Malou ulicí), čp. 25 (1728)
- Guldenerovský dům č.p.139 (roh náměstí, Smetanovy ul.), zbořen 1911 (1731)
- dům v Sedláčkově ul. 29, čp. 251 (1734)
- dům v Riegrově ul. č.p. 223, vyhořelý při velkém požáru 1729 (před 1737)
Další většinou důsledně barokní přestavby starších objektů:
- kostel sv. Blažeje ve Starém Plzenci (1702-1733)
- klášter dominikánek (1711-14), dnes Státní vědecká knihovna, s kostelem sv. Anny, dnes pravoslavným (1712-35) v Plzni
- kostel sv. Jiří v Černošíně u Stříbra (1711-1736)
- západní průčelí kostela Nanebevzetí P. Marie (1722-23) a dostavba souvisejícího františkánského kláštera (1740-44) v Plzni
- kostel svatého Víta v Dobřanech – vynikající barokní centrální stavba (1727-34)
- plány kostela sv. Mikuláše v Boru u Tachova, realizovaného až po Augustonově smrti (stavba 1737-46)
- nový konvent kláštera v Chotěšově (1734-1756) zřejmě dle plánů Augustona
- kostel v Radnicích
- kostel v Oseku u Rokycan
- někdy se uvádí i plány ke kostelu v Chodové Plané
Zámky na Plzeňsku:
- v Rochlově (1701-1711)
- v Nebílovech (od 1706-1720)
- v Dolní Lukavici (1708-)
- v Týnci u Klatov (asi 1710-20)
- v Bušovicích (do 1717)
- v Příchovicích na místě pův. tvrze (1718-19)
- v Mirošově (po 1720)
- ve Štěnovicích (okolo 1723)
- v Trpistech - u Tachova (do 1729)
- v Malesicích (kolem 1730)
