Bušovice (zámek)
| Bušovice | |
|---|---|
.JPG) | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Architekt | Jakub Auguston |
| Stavebník | Vidršpergárové |
| Poloha | |
| Adresa | Bušovice,  Česko |
| Souřadnice | 49°47′49,56″ s. š., 13°31′57,72″ v. d. |
  Bušovice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 18523/4-3779 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bušovice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Rokycany, který nechali postavit před rokem 1710 příslušníci rodu Vidršpergárů. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Bušovice byly od čtrnáctého století rozděleny na několik dílů. V jedné části se roku 1398 připomíná tvrz, která patřila Rackovi ze Švamberka. V roce 1449 je zmiňována plzeňská měšťanka Markéta Berbetová, která prodala svůj poplužní dvůr a je možné, že tvrz byla v té době pustá.[2]
V 17. století patřila ves k Oseku, roku 1673 ji její majitel Ferdinand Malovec prodal rytíři Petru Vidršpergárovi. Ten dostavěl rozestavěný zámeček (panský dům)[3] a před rokem 1710 nechal postavit nový barokní zámek podle projektu plzeňského architekta Jakub Augustona. V roce 1741 prodala vdova po Antonínovi z Vidršperka celé panství Janu Antonínovi z Helversenu. Po něm zámek roku 1744 zdědila jeho sestra Antonie provdaná za rytíře Janovského z Janova, který vesnici o rok později prodal městu Plzni.[4]
V období 1827[4] až 1977 v zámku sídlila škola a od roku 1986 budovu využívá Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje jako depozitář.[5]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Jednopatrová zámecká budova se zdvojenou valbovou střechou má obdélníkový půdorys. Fasády jsou členěné lizénovými rámci, omítkovou armaturou v nárožích a obdélnými okny, která jsou v první patře vybavená parapety. Dovnitř se vstupuje portálem s gotickým ostěním a rozeklaným štítem tvořeným balustrami, které podpírají úseky říms. Přízemní místnosti jsou zaklenuté valenými klenbami s pětibokými lunetami, na schodišti byly použity křížová a placková klenba.[4][6]
K zadní straně budovy přiléhá obdélná kaple se zkosenými nárožími, ve které bývala kaple zasvěcená svatému Josefovi. V kapli se nacházela nástropní malba Nejsvětější Trojice,[6] barokní oltář a vybavení s akantovou výzdobou.[4] Do objektu kaple byl v osmdesátých letech dvacátého století umístěn výtah.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-09]. Identifikátor záznamu 129237 : Zámek – zámeček. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze v okolí Plzně, s. 242.
- ↑ MIKOTA, Petr. Šlechtická sídla Malovců na panství Osek po třicetileté válce. Hláska. 2022, roč. XXXIII, čís. 2, s. 20–22.
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Bušovice – zámek, s. 46.
- ↑ a b Turistické cíle [online]. Obec Bušovice [cit. 2017-03-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Bušovice, s. 152.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CHMELÍŘ, Václav. Bušovice zámek a tvrz. Plzeň: Nadace České hrady, 1997. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 12).
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bušovice na Wikimedia Commons
