Kostel svatého Mikuláše (Bor)
| Kostel svatého Mikuláše v Boru u Tachova | |
|---|---|
 východní průčelí | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Tachov |
| Obec | Bor (okres Tachov) |
| Lokalita | náměstí |
| Souřadnice | 49°42′42,12″ s. š., 12°46′36,12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | tachovský |
| Farnost | Bor u Tachova |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Datum posvěcení | 20. října 1904 |
| Světitel | Lev Skrbenský z Hříště |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Jakub Auguston |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1739-1750 |
| Další informace | |
| Ulice | Náměstí Republiky |
| Kód památky | 28714/4-1706 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Mikuláše v Boru je římskokatolický farní kostel v Boru u Tachova je dominanta borského náměstí. Jeho barokní podoba pochází z přestavby v letech 1739–1750.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostelní stavba v Boru je poprvé zmíněna již v roce 1282[1], která byla ve 14. a 16. století přestavována. V polovině 17. století kostel zcela vyhořel a později byl nahrazen barokní stavbou z let 1739 a 1750, v této podobě se dochoval dodnes. Autorem projektu výstavby byl plzeňský architekt Jakub Auguston.
Výstavba nového kostela byla realizována přičiněním borského faráře Josefa Schmidta. Kostel byl benedikován 6. prosince 1749 tachovským děkanem J. M. Kniradlem a vysvěcen 20. října 1904 pražským arcibiskupem Lvem kardinálem Skrbenským z Hříště.
Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1996-2000 na opravu kostela čerpáno 4 800 000 Kč.[2]
| rok | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 |
|---|---|---|---|---|---|
| částka | 1 000 | 600 | 1 000 | 1 200 | 1 000 |
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Jednolodní kostel s postranní sakristií a oratoří v patře. Hranolová kostelní věž s ochozem na jižní straně kostela je pozůstatkem pozdně gotické stavby.
Duchovní správcové[editovat | editovat zdroj]
- Josef Schmidt (farář, 1736–1777)
- Georg Glosauer (farářem v letech 1892 až 1904)
- Mons. Vladimír Born (farář, od roku 1979 až 2016)
- P. Miroslav Martiš (od roku 2017 administrátor farnosti)
Pochovaní[editovat | editovat zdroj]
Ve spodní části presbytáře jsou pochováni někteří členové rodu pánů ze Švamberka. Jsou to:
- Bohuslav († 1490)
- Volf († 1505)
- Jan († 1533)
- Bartoloměj († 1560)
- Jan Erazim († 1580)
- Jan Vilém († 1590)[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Chrám sv. Mikuláše - historie
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97.
- ↑ Tamtéž
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons - Chrám sv. Mikuláše – historie
- Chrám sv. Mikuláše – fotogalerie[nedostupný zdroj]
