Estonia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
M/S Estonia

M/S Estonia

Základní údaje
Majitel: EstLine Marine Company
(poslední majitel)
Zahájení stavby: 1979
Spuštěna na vodu: 1980
Uvedena do služby: 1980
Osud: potopil se 28. září 1994
Technická data
Prostornost: 15 566 BRT
Délka:
Šířka:
Ponor:
Pohon: 4 dieselové motory MAN
Rychlost: 21 uzlů
Posádka:

M/S Estonia byl trajekt pro automobily a pasažéry vybudovaný v roce 1979 v Německu. Loď operovala mezi přístavy Turku a Stockholm v letech 19801990 jako Viking Sally, v roce 1991 jako Silja Star a jako Wasa King v letech 19911993 mezi přístavy Vaasa a Umeå.

Loď byla zakoupena švédsko-estonskou loďařskou společností EstLine Marine Company v lednu roku 1993. Společnost byla vlastnictvím estonské vlády a švédské společnosti Nordström & Thulin. Po pádu Železné opony odstartovala první plavba mezi městy Tallinn a Stockholm v únoru roku 1993. Od té doby každý den loď vyplouvala z jednoho z přístavů.

Katastrofa[editovat | editovat zdroj]

Památník obětem ve Stockholmu


Dne 28. září 1994 se trajekt potopil v Baltském moři. Tragédie si vyžádala 852 životů, z nichž bylo 501 Švédů. Nehoda lodi se stala 28. září 1994 přibližně v 00:55 s časovým trváním do 01:50 na cestě z Tallinnu do Stockholmu. Na palubě lodi bylo 989 pasažérů včetně posádky.

Vyšetřování[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní komise se tři roky zabývala příčinou tragédie, za kterou určila chybu v konstrukci lodi – podle oficiální zprávy došlo vinou špatné údržby na rozbouřeném moři k otevření předního hledí.[1]

Za to se na ni snesla vlna kritiky, jelikož nevysvětlila, proč se porucha neprojevila již dříve a neurčila jediného konkrétního viníka. Švédská vláda se poté neúspěšně pokusila prosadit nápad zalít celý vrak betonem a poté alespoň prosadila nestandardní zákon (stejný později přijalo i Estonsko a Finsko), prohlašující Estonii za podmořský hrob, a proto dnes za ponoření k vraku hrozí vězení. V roce 2006 vyšlo najevo, že vyšetřovací komise zatajila, že Estonia na palubě převážela vojenský materiál (ten ve dvou případech pašovala už dříve).[2]

Ohledně příčiny katastrofy tak stále panují dohady. Existují i názory, že potopení lodi mohly způsobit vnitřní exploze.[3] Vycházejí přitom z faktu, že potápěči nalezli ve vraku, ležícím na mořském dně, otvory, které podle britských expertů nemohly být způsobeny jinak než explozí. Otvory jsou velké desítky centimetrů až dva metry a s okraji vyhnutými ven.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Estonia (ship, 1980) ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SLÁDEK, Tomáš. Estonia expedition 2000 [online]. Strany potápěčské, [cit. 2009-01-11]. Dostupné online.  
  2. Ztroskotaný trajekt Estonia převážel vojenské materiály [online]. iDnes.cz, 2006-12-08, [cit. 2009-01-11]. Dostupné online.  
  3. BÖHM, Jindřich. Případ Estonia: Kdo má zájem utopit pravdu? [online]. Lost Divers, [cit. 2013-09-29]. Dostupné online.  
  4. JANA, Witthed. Estonia pašovala vojenský materiál [online]. Severské listy, 2005-11-2, [cit. 2009-01-11]. Dostupné online.