Estonia
M/S Estonia |
|
| Základní údaje | |
|---|---|
| Majitel: | EstLine Marine Company (poslední majitel) |
| Zahájení stavby: | 1979 |
| Spuštěna na vodu: | 1980 |
| Uvedena do služby: | 1980 |
| Osud: | potopil se 28. září 1994 |
| Technická data | |
| Prostornost: | 15 566 BRT |
| Délka: | |
| Šířka: | |
| Ponor: | |
| Pohon: | 4 dieselové motory MAN |
| Rychlost: | 21 uzlů |
| Posádka: | |
M/S Estonia byl trajekt pro automobily a pasažéry vybudovaný v roce 1979 v Německu. Loď operovala mezi přístavy Turku a Stockholm v letech 1980–1990 jako Viking Sally, v roce 1991 jako Silja Star a jako Wasa King v letech 1991–1993 mezi přístavy Vaasa a Umeå.
Loď byla zakoupena švédsko-estonskou loďařskou společností EstLine Marine Company v lednu roku 1993. Společnost byla vlastnictvím estonské vlády a švédské společnosti Nordström & Thulin. Po pádu Železné opony odstartovala první plavba mezi městy Tallinn a Stockholm v únoru roku 1993. Od té doby každý den loď vyplouvala z jednoho z přístavů.
Obsah |
Katastrofa [editovat]
28. září 1994 se trajekt potopil v Baltském moři. Tragédie si vyžádala 852 životů, z nichž bylo 501 Švédů. Nehoda lodi se stala 28. září 1994 přibližně v 00:55 s časovým trváním do 01:50 na cestě z Tallinnu do Stockholmu. Na palubě lodi bylo 989 pasažérů včetně posádky.
Vyšetřování [editovat]
Mezinárodní komise se tři roky zabývala příčinou tragédie za kterou určila chybu v konstrukci lodi – podle oficiální zprávy došlo vinou špatné údržby na rozbouřeném moři k otevření předního hledí.[1]
Za to se na ní snesla vlna kritiky, jelikož nevysvětlila, proč se porucha neprojevila již dříve a neurčila jediného konkrétního viníka. Švédská vláda se poté neúspěšně pokusila prosadit nápad zalít celý vrak betonem a poté alespoň prosadila nestandardní zákon (stejný později přijalo i Estonsko a Finsko), prohlašující Estonii za podmořský hrob a proto dnes za ponoření k vraku hrozí vězení. V roce 2006 vyšlo najevo, že vyšetřovací komise zatajila, že Estonia na palubě převážela vojenský materiál (ten ve dvou případech pašovala už dříve).[2]
Ohledně příčiny katastrofy tak stále panují dohady. Existují i názory, že potopení lodi mohly způsobit vnitřní exploze.[3] Vycházejí přitom z faktu, že potápěči nalezli ve vraku, ležícím na mořském dně, otvory, které podle britských expertů nemohly být způsobeny jinak, než explozí. Otvory jsou desítky centimetrů velké a s okraji vyhnutými ven.[4]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ SLÁDEK, Tomáš. Estonia expedition 2000 [online]. Strany potápěčské, [cit. 2009-01-11]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Ztroskotaný trajekt Estonia převážel vojenské materiály [online]. iDnes.cz, 2006-12-08, [cit. 2009-01-11]. Dostupné online. (česky)
- ↑ BÖHM, Jindřich. Případ Estonia: Kdo má zájem utopit pravdu? [online]. International Tek Divers, [cit. 2009-01-11]. Dostupné online. (česky)
- ↑ JANA, Witthed. Estonia pašovala vojenský materiál [online]. Severské listy, 2005-11-2, [cit. 2009-01-11]. Dostupné online. (česky)
