Estonia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Estonia
Estonia ferry.jpg
M/S Estonia
Základní údaje
Majitel EstLine Marine Company
(poslední majitel)
Zahájení stavby 1979
Spuštěna na vodu 1980
Uvedena do služby 1980
Osud potopil se 28. září 1994
Technická data
Prostornost 15 566 BRT
Pohon 4 dieselové motory MAN
Rychlost 21 uzlů

M/S Estonia byl trajekt pro automobily a pasažéry vybudovaný v roce 1979 v Německu. Loď operovala mezi přístavy Turku a Stockholm v letech 19801990 jako Viking Sally, v roce 1991 jako Silja Star a jako Wasa King v letech 19911993 mezi přístavy Vaasa a Umeå.

Loď byla zakoupena švédsko-estonskou loďařskou společností EstLine Marine Company v lednu roku 1993. Společnost byla vlastnictvím estonské vlády a švédské společnosti Nordström & Thulin. Po pádu Železné opony odstartovala první plavba mezi městy Tallinn a Stockholm v únoru roku 1993. Od té doby každý den loď vyplouvala z jednoho z přístavů.

Katastrofa[editovat | editovat zdroj]

Památník obětem ve Stockholmu


Dne 28. září 1994 se trajekt potopil v Baltském moři. Tragédie si vyžádala 852 životů, z nichž bylo 501 Švédů. Nehoda lodi se stala 28. září 1994 přibližně v 00:55 s časovým trváním do 01:50 na cestě z Tallinnu do Stockholmu. Na palubě lodi bylo 989 pasažérů včetně posádky.

Vyšetřování[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní komise se tři roky zabývala příčinou tragédie, za kterou určila chybu v konstrukci lodi – podle oficiální zprávy došlo vinou špatné údržby na rozbouřeném moři k otevření předního hledí.[1]

Za to se na ni snesla vlna kritiky, jelikož nevysvětlila, proč se porucha neprojevila již dříve a neurčila jediného konkrétního viníka. Švédská vláda se poté neúspěšně pokusila prosadit nápad zalít celý vrak betonem a poté alespoň prosadila nestandardní zákon (stejný později přijalo i Estonsko a Finsko), prohlašující Estonii za podmořský hrob, a proto dnes za ponoření k vraku hrozí vězení. V roce 2006 vyšlo najevo, že vyšetřovací komise zatajila, že Estonia na palubě převážela vojenský materiál (ten ve dvou případech pašovala už dříve).[2]

Ohledně příčiny katastrofy tak stále panují dohady. Existují i názory, že potopení lodi mohly způsobit vnitřní exploze.[3] Vycházejí přitom z faktu, že potápěči nalezli ve vraku, ležícím na mořském dně, otvory, které podle britských expertů nemohly být způsobeny jinak než explozí. Otvory jsou velké desítky centimetrů až dva metry a s okraji vyhnutými ven.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu M/S Estonia ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SLÁDEK, Tomáš. Estonia expedition 2000 [online]. Strany potápěčské, [cit. 2009-01-11]. Dostupné online.  
  2. Ztroskotaný trajekt Estonia převážel vojenské materiály [online]. iDnes.cz, 2006-12-08, [cit. 2009-01-11]. Dostupné online.  
  3. BÖHM, Jindřich. Případ Estonia: Kdo má zájem utopit pravdu? [online]. Lost Divers, [cit. 2013-09-29]. Dostupné online.  
  4. JANA, Witthed. Estonia pašovala vojenský materiál [online]. Severské listy, 2005-11-2, [cit. 2009-01-11]. Dostupné online.