Ekvivalence (matematika)
Pojem ekvivalence je v matematice používán pro binární relaci, která množinu, na které je definována, rozděluje na vzájemně disjunktní podmnožiny. Obvyklé značení relace je pomocí infixu ≡ nebo ~.
Zápis "a ~R b" vyjadřuje, že v relaci ekvivalence R jsou a a b v relaci. Tedy že
nebo
.
Relací ekvivalence nad množinou
může být například
. Rozkladem pak bude
, přičemž množiny
a
nazýváme třídy rozkladu.
Obsah |
Definice[editovat]
Binární relace
na množině
je ekvivalencí, pokud je
na 
- reflexivní, tj.
![\forall a \isin X:[a,a] \isin R\,\!](//upload.wikimedia.org/math/2/e/d/2ed557d1e22a828e10a55cd812e0d2db.png)
- symetrická, tj.
![\forall a,b \isin X:[a,b] \isin R \implies [b,a] \isin R \,\!](//upload.wikimedia.org/math/8/5/b/85ba91b13b501c35fcccbee984ab376f.png)
- tranzitivní, tj.
![\forall a,b,c \isin X:( [a,b] \isin R \and [b,c] \isin R) \implies [a,c] \isin R) \,\!](//upload.wikimedia.org/math/5/3/3/5336a674abf2817e86b3ef62018556b2.png)
Rozklad a třídy ekvivalence[editovat]
Relace ekvivalence určuje jednoznačně rozklad (faktormnožinu) množiny
na třídy ekvivalence.
Rozkladem zde rozumíme takovou množinu
podmnožin množiny
, že sjednocením této množiny je
a každé dva prvky množiny
jsou disjunktní:
, kde
je potenční množina množiny 


Třídy ekvivalence jsou právě podmnožiny
, přičemž každá třída ekvivalence obsahuje právě všechny takové prvky z množiny
, že každé dva v rámci této třídy jsou navzájem ekvivalentní ve smyslu dané relace. Každý z těchto prvků je ekvivalentní i se sebou samým (reflexivita). Třídu ekvivalence, do které patří právě nějaký prvek
, značíme
. Z definice je tedy patrné, že tento prvek
je ekvivalentní s každým jiným prvkem náležícím do
. Rozklad množiny
podle ekvivalence
je následující množina:
![X/R = \{ [a]_R : a \isin X \} \,\!](http://upload.wikimedia.org/math/c/4/f/c4f8caa517034a6fc4a6f3cc0cd5ff12.png)
Platí to i naopak - každý rozklad
množiny
určuje jednoznačně právě jednu relaci ekvivalence: ![[a,b] \isin R \Leftrightarrow (\exist y \isin Y)(a \isin y \and b \isin y) \,\!](http://upload.wikimedia.org/math/b/1/0/b10ce8f80264d89cdb2f9bf22c30d137.png)
Příklad rozkladu[editovat]
Rozklad celých čísel podle relace "x-y je násobek deseti" je množina deseti nekonečných množin, z nichž jedna je {..., -38, -28, -18, -8, 2, 12, 22, 32 ...}, jiná je {..., -37, -27, -17, -7, 3, 13, 23, 33 ...} atd.
Vlastnosti a příklady[editovat]
Identita jako ekvivalence[editovat]
Na každé množině
je identická relace
ekvivalence. Všechny její třídy ekvivalence jsou jednoprvkové, takže rozklad podle identické relace obsahuje stejný počet prvků, jako původní množina:

Kartézský součin jako ekvivalence[editovat]
Na každé množině
je kartézský součin
(tj. největší možná binární relace na množině
) ekvivalence. Její rozklad má pouze jeden prvek - celou množinu
:

Zbytkové třídy jako ekvivalence[editovat]
Uvažujme nyní o množině
všech přirozených čísel a relaci
:
právě když a,b mají stejný zbytek po dělení číslem 7
Tato relace je ekvivalence (jedná se dokonce o speciální algebraickou ekvivalenci, která je nazývána kongruence). Její rozklad má sedm tříd ekvivalence:

Souvislé komponenty grafu jako ekvivalence[editovat]
Uvažme neorientovaný graf
. Na množině vrcholů
lze definovat relaci
jako
existuje cesta z
do 
Rozklad třídy
definuje souvislé komponenty grafu
Odkazy[editovat]
Související články[editovat]
Externí odkazy[editovat]
- (anglicky) Ekvivalence (matematika) v encyklopedii MathWorld
![\forall a \isin X:[a,a] \isin R\,\!](http://upload.wikimedia.org/math/2/e/d/2ed557d1e22a828e10a55cd812e0d2db.png)
![\forall a,b \isin X:[a,b] \isin R \implies [b,a] \isin R \,\!](http://upload.wikimedia.org/math/8/5/b/85ba91b13b501c35fcccbee984ab376f.png)
![\forall a,b,c \isin X:( [a,b] \isin R \and [b,c] \isin R) \implies [a,c] \isin R) \,\!](http://upload.wikimedia.org/math/5/3/3/5336a674abf2817e86b3ef62018556b2.png)
je 
