Eduard Falcký
| Eduard Falcký | |
|---|---|
| Falcký princ | |
| Narození | 5. října 1625 Haag, Nizozemsko |
| Úmrtí | 13. března 1663 (37 let) Paříž, Francie |
| Potomci | Luisa Marie Falcká Anna Henrietta Falcká Benedikta Henrietta Falcká |
| Dynastie | Falc-Simmern |
| Otec | Fridrich Falcký |
| Matka | Alžběta Stuartovna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eduard Falcký německy Eduard von der Pfalz (5. října 1625, Den Haag – 13. března 1663, Paříž) byl falcký princ z linie Pfalz-Simmern.
Biografie
Původ, mládí
Eduard se narodil jako šestý syn/osmé dítě tzv. "zimního krále" Fridricha Falckého (1596–1632) a jeho manželky, anglické princezny Alžběty Stuartovny (1596–1662). Jeho prarodiči byli z otcovy strany falcký kurfiřt Fridrich IV. Falcký a jeho manželka Luisa Juliana Oranžská, z matčiny pak anglický král Jakub I. Stuart a Anna Dánská. Světlo světa spatřil v nizozemském Haagu, kam uprchli jeho rodiče po ztrátě českého trůnu po bitvě na Bílé hoře.
Manželství, potomci
Eduard byl vychován jako kalvinista, avšak roku 1645 konvertoval, k velké nelibosti a proti odporu své matky ke katolické víře, aby se mohl oženit s o deset let starší Annou Gonzaga (1616-1684), dcerou Karla I. Gonzagy, mantovského vévody, již poznal na své cestě na francouzský dvůr. Manželství bylo uzavřeno tajně 24. dubna roku 1645. Kvůli této změně vyznání, kterou uskutečnil přes odpor své protestantské rodiny, se Eduard obrátil na würzburského biskupa Johanna Philippa von Schönborn, který měl hájit jeho dědické a právní nároky.
Koncem roku 1652 Eduardova starší sestra Luisa Hollandina prchla do Francie, kde pod vlivem svého bratra a jeho manželky rovněž přestoupila na katolickou víru.
Z manželství Eduarda a Anny Gonzaga se narodili čtyři potomci - tři dcery a syn, který však v útlém věku zemřel:
- Luisa Marie (1647–1679)
- ∞ 1671 kníže Karel Theodor zu Salm (1645–1710), císařský polní maršálek
- Anna Henrietta Julie (1648–1723)
- ∞ 1663 Jindřich III. Jules de Bourbon, princ de Condé (1643–1709)
- syn (1650–1651)
- Benedikta Henrietta Philippina (1652–1730)
- ∞ 1668 vévoda Johann Fridrich zu Braunschweig und Lüneburg (1625–1679)
Důsledky Eduardovy konverze ke katolictví
Eduard žil v Paříži až do své smrti; zemřel zde ve svých 37 letech 13. března roku 1663.
Kvůli své konverzi ke katolictví byl Eduard vyloučen z dědických nároků ve Falci. V důsledku anglického Act of Settlement z roku 1701, podle něhož z nástupnictví na anglický trůn jsou vyloučeni ti, kdo jsou katolického vyznání („papeženci“) nebo kdo si vezmou za manžela katolíka, byl roku 1714 jako král Velké Británie Jiří I. korunován syn Eduardovy nejmladší sestry Žofie, zatímco Eduardovy dcery byly jako příslušnice katolické církve z následnictví anglického trůnu vyloučeny.
Eduard sám byl, přes své katolické vyznání, jmenován roku 1649 rytířem Podvazkového řádu.
Literatura
- Anna Wendland: Pfalzgraf Eduard und Prinzessin Luise Hollandine, zwei Konvertiten des Kurhauses Pfalz-Simmern. In: Neue Heidelberger Jahrbücher. 16, 1909, S. 44–80.
- Ludwig Häusser: Geschichte der Rheinischen Pfalz nach ihren politischen, kirchlichen und literarischen Verhältnissen. 2. Ausgabe. Band 2. Mohr, Heidelberg 1856, S. 517, online.
