Eduard Bartoníček

Eduard Bartoníček
Narození	31. srpna 1855; Chrudim, Čechy ; Rakouské císařství
Úmrtí	7. května 1915 (ve věku 59 let); Královské Vinohrady; Rakousko-Uhersko
Povolání	hudební skladatel, varhaník, sbormistr a klavírista
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Bartoníček (31. srpna 1855 Chrudim – 7. května 1915 Královské Vinohrady^[1]) byl český hudební skladatel a sbormistr.

Život

Po absolvování reálného gymnázia v Praze se živil jako úředník a současně soukromě studoval hudbu u J. Augusta Starého. V letech 1880 až 1883 byl úředníkem v notářské kanceláři v Rokycanech. Od roku 1883, kdy se stal učitelem hudby v Klatovech, se zcela věnoval hudbě.

V roce 1887 odešel do Ostravy.^[2] Byl sbormistrem pěveckého spolku Lumír a později také sboru Záboj. Kromě toho byl ředitelem kůru kostela sv. Spasitele v Ostravě a po krátkou dobu i v kostelích ve Strumeni (dnes v Polsku) a v Jablunkově. Po jistou dobu byl rovněž varhaníkem ve Frýdku-Mísku. S ostravskými sbory provedl vrcholná díla Dvořákova: Stabat Mater, Sv. Ludmila, Svatební košile i operu Karla Kovařovice Edip král.

Bartoníček byl činný jako národní buditel. Věnoval se osvětové činnosti. Pořádal četné koncertní zájezdy do okolních obcí nejen ve Slezsku, ale i na Slovensko. Šířil zájem o lidovou píseň a jeho skladby jsou silně lidovou písní ovlivněny. Velmi populární se stala jeho úprava lidových slezských tanců pod názvem Slezská beseda. Závěrečný smíšený sbor z jeho Zpěvů lidu slezského (na slova Adolfa Heyduka) se stal neoficiální hymnou Slezska.

Vydával dva hudebně osvětové časopisy: Moravskoslezský hudební věstník a Varyto. V roce 1903 zorganizoval v Opavě první slezský pěvecký festival.

Zemřel ve vinohradské nemocnici a byl pohřben na Olšanských hřbitovech do rodinné hrobky.^[3]

Dílo

Písně

Tři písně pro vyšší hlas
Cymbál a husle (na slova Adolfa Heyduka)
Pochod českých sokolů

Sbory

Postilion
Trojčátka
Zpěvy lidu slezského
Květy z Opavska
Slovenské spevy
Směs slovenských písní
Na vršíčku kaple
Slib milého – Maminčina
Sanice
Na rozchodu
Máje

Opereta

Testament tety Klotildy (1912)

Chrámové skladby

Missa brevis in honorem scti Francisci Xav.
Česká mše ku cti a chvále sv. Václava
Jitřní (vánoční mše)
České requiem
Te deum a další.

Odkazy

Reference

Literatura

Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
Mazurek, Jan : Hudebník Eduard Bartoníček. Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 17, 1995, s. 419-423.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eduard Bartoníček
Opavské info^{[nedostupný zdroj]}
Slezská hymna Archivováno 2. 8. 2009 na Wayback Machine.

[MatrikaZ-1] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, sign. SPVIN Z1, s. 118

[2] Opavský týdenník, 19.3.1887, s.1, Z Mor. Ostravy

[nekrolog-3] Národní listy, 12.5.1915, s.4-5, Pohřeb řed. Eduarda Bartoníčka

[1]

[2]

[3]