Eduard Bartoníček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eduard Bartoníček
Narození31. srpna 1855
Chrudim, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. května 1915 (ve věku 59 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníhudební skladatel, varhaník, sbormistr a klavírista
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Bartoníček (31. srpna 1855 Chrudim7. května 1915 Praha-Vinohrady[1]) byl český hudební skladatel a sbormistr.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování reálného gymnázia v Praze se živil jako úředník a současně soukromě studoval hudbu u J. Augusta Starého. V letech 18801883 byl úředníkem v notářské kanceláři v Rokycanech. Od roku 1883, kdy se stal učitelem hudby v Klatovech, se zcela věnoval hudbě.

V roce 1887 odešel do Ostravy.[2] Byl sbormistrem pěveckého spolku Lumír a později také sboru Záboj. Kromě toho byl ředitelem kůru kostela sv. Spasitele v Ostravě a po krátkou dobu i v kostelích ve Strumeni (dnes v Polsku) a v Jablunkově. Po jistou dobu byl rovněž varhaníkem ve Frýdku-Mísku. S ostravskými sbory provedl vrcholná díla Dvořákova: Stabat Mater, Sv. Ludmila, Svatební košile i operu Karla Kovařovice Edip král.

Bartoníček byl činný jako národní buditel. Věnoval se osvětové činnosti. Pořádal četné koncertní zájezdy do okolních obcí nejen ve Slezsku, ale i na Slovensko. Šířil zájem o lidovou píseň a jeho skladby jsou silně lidovou písní ovlivněny. Velmi populární se stala jeho úprava lidových slezských tanců pod názvem Slezská beseda. Závěrečný smíšený sbor z jeho Zpěvů lidu slezského (na slova Adolfa Heyduka) se stal neoficiální hymnou Slezska.

Vydával dva hudebně osvětové časopisy: Moravskoslezský hudební věstník a Varyto. V roce 1903 zorganizoval v Opavě první slezský pěvecký festival.

Zemřel ve vinohradské nemocnici a byl pohřben na Olšanských hřbitovech do rodinné hrobky.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Písně[editovat | editovat zdroj]

  • Tři písně pro vyšší hlas
  • Cymbál a husle (na slova Adolfa Heyduka)
  • Pochod českých sokolů

Sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Postilion
  • Trojčátka
  • Zpěvy lidu slezského
  • Květy z Opavska
  • Slovenské spevy
  • Směs slovenských písní
  • Na vršíčku kaple
  • Slib milého – Maminčina
  • Sanice
  • Na rozchodu
  • Máje

Opereta[editovat | editovat zdroj]

  • Testament tety Klotildy (1912)

Chrámové skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Missa brevis in honorem scti Francisci Xav.
  • Česká mše ku cti a chvále sv. Václava
  • Jitřní (vánoční mše)
  • České requiem
  • Te deum a další.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Mazurek, Jan : Hudebník Eduard Bartoníček. Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 17, 1995, s. 419-423.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]