Edice

Edice v širším slova smyslu znamená vydání, v užším slova smyslu se jedná o formu zpřístupnění historických písemných pramenů, a to v oblasti několika pomocných věd historických – diplomatice, paleografii, epigrafice, heraldice, kodikologii, numismatice a sfragistice.

V diplomatických edicích se rozlišuje několik typů edičních publikací – jedná se zejména o edice ve vlastním slova smyslu, kde je diplomatický materiál (pramen) publikován v plném znění a v některých případech též s kompletním komentářem (resp. poznámkovým aparátem) nezbytným pro širší vědecké poznání daného pramene a obsahujícím mimo jiné informace o vlastnostech a původu pramene. Dalším typem edičních publikací jsou regesta (regestáře) publikující pouze výtah (regest) z pramene, nikoliv text celý.

Edice se mohou obsahově vymezovat z mnoha hledisek – územních, časových, institucionálních, archivních, či z kombinace uvedených. V úvodu edice bývá obvykle uveden abecední seznam zkratek, chronologický či tematický soubor obsažených dokumentů (rozvrh), vlastní úvod, dále komentáře s poznámkovým aparátem, rejstřík.

Edice v oblasti nakladatelské se nazývají řady (série) knih vydávané v určité typické grafické podobě a s určitým obsahovým zaměřením. Tyto edice pomáhají čtenářům v orientaci na knižním trhu. Podle edice mohou například odhadnout kvalitu knih, žánrové zaměření apod. Pro nakladatelství mohou být edice způsobem profilování na trhu a také zdrojem trvalého příjmu, protože edice mohou u čtenářů způsobovat sběratelský efekt. Opakované edice se pak nazývá odvozeným slovem reedice.