Drozd kvíčala
 Drozd kvíčala | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | drozdovití (Turdidae) |
| Rod | drozd (Turdus) |
| Binomické jméno | |
| Turdus pilaris Linné, 1758 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Drozd kvíčala (Turdus pilaris) je malý zpěvný pták z čeledi drozdovití.
Popis
- Délka těla: 24 - 27 cm
- Rozpětí křídel: 39 - 43 cm
- Hmotnost: 80 - 140 g
Drozd kvíčala je pěvec veliký asi jako kos černý, se štíhlým tělem, poměrně dlouhým ocasem a tenkým zašpičatělým zobákem. Dospělý pták má hnědý ocas, křídla, boky a hrdlo s černými šípovitými skvrnami, bílé břicho, šedý zátylek a hlavu s bílým pruhem nad okem. Zobák je žlutý, končetiny hnědožluté. Samec i samice jsou zbarveny stejně. Ve střední Evropě se jedná mezi drozdy o naprosto nezaměnitelný druh.
Rozšíření
Drozd kvíčala se vyskytuje v severní, střední a východní Evropě a v Asii od Rýnu až po severní Sibiř. Během 2. poloviny 20. století se dostal také do západní Evropy a na Britské ostrovy. Drozd kvíčala je převážně tažný druh, na zimu migruje do jižní a západní Evropy, Malé Asie a do Indie. V Evropě žije v současné době zhruba 28 - 48 000 000 jedinců.[1]
V České republice hojně hnízdí, protahuje i migruje. Počet hnízdících párů je u nás odhadován na 400 - 800 000, počet zimujících jedinců na celých 1 - 2 000 000 jedinců.[2]
Žije v lesících, sadech, parcích a na loukách.
Chování
Drozd kvíčala je společenský pták žijící v početných hejnech. Při tazích se sdružuje ohromných, několika sto členných skupin, často ve společnosti drozda cvrčaly (Turdus iliacus). Často se ozývá drsným a hlasitým, v rychlém sledu křičeným „gag šak šak šak“. Zpěv je tvořen ze švitořivých, drnčivých a hvízdavých tónů.
Přes léto vyhledává především drobný hmyz a žížaly, v zimě, kdy je o tuto potravu nouze, se živí bobulemi.
Většinou hnízdí v koloniích čítajících maximálně 50 párů. Ročně mívá jednu nebo dvě snůšky po 5 - 6 nažloutlých vejcích o velikosti 29 × 21 mm. První snůšku klade během dubna, druhou na přelomu května a června. V rozsoše větví listnatých stromů si staví ve výšce od 4 do 7 m od země hnízdo z větviček a travin vystlané částmi rostlin. Na vejcích sedí po dobu 12 - 14 dní pouze samice. Samec se zapojuje až do výchovy mláďat, která opouštějí hnízdo zhruba po dvou týdnech života, ale ještě několik dnů poté jsou dokrmována.
Související články
Zdroje a reference
Galerie drozd kvíčala na Wikimedia CommonsV tomto článku byly použity překlady textů z článků Fieldfare na anglické Wikipedii a Kwiczoł na polské Wikipedii.
- ↑ http://www.iucnredlist.org/search/details.php/51605/all
- ↑ Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
- Bezzel, E. (2007): Ptáci. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1
- Biolib