Dojranské jezero
Dojranské jezero | |
---|---|
makedonské pobřeží jezera | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Státy | Makedonie, Řecko |
Region: Kraj | Jihovýchodní Střední Makedonie |
Dojranské jezero | |
Zeměpisné souřadnice | 41°12′17″ s. š., 22°44′51″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 43,1 km² |
Délka | 8,9 |
Šířka | 7,1 |
Povodí | 271,8 km² |
Max. hloubka | 10 m |
Ostatní | |
Nadm. výška | 148 m n. m. |
Odtok vody | Ardžan |
Sídla | Nikolič, Nov Dojran, Star Dojran, Sretenovo, Dojrani |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dojranské jezero (makedonsky Дојранско Езеро [Dojransko Ezero], řecky λίμνη Δοϊράνη [Limni Doirani], v antice Πρασιάς - Prazias) je jezero na hranici Makedonie a Řecka (Střední Makedonie). Má rozlohu 43,1 km² (27,3 km² v Makedonii, 15,8 km² v Řecku). Ze severu na jih je 8,9 km dlouhé a ze západu na východ 7,1 km široké. Dosahuje maximální hloubky 10 m. Nachází se v nadmořské výšce 148 m. Povodí jezera má rozlohu 271,8 km².
Původ
Jezero je tektonicko-sopečného původu a existuje od čtvrtohor. Je pozůstatkem většího pleistocénního Peoňského jezera.
Vodní režim
Jezero se nachází mezí dolinami řek Vardar a Struma u úpatí masivu Belasica, z něhož do jezera přitéká několik malých potoků. Z jižního konce odtéká řeka Ardžan (řecky Αρτζάν), která ústí do Vardaru. Na konci 20. století se v důsledku využívání vody z jezera pro zemědělství snížil její celkový objem z 262 mil. m³ v roce 1988 na 80 mil m³ v roce 2000.
Vlastnosti vody
Má eutrofický charakter.
Flóra a fauna
V jezeře žije několik endemických druhů.
Osídlení
Na břehu leží vesnice Nikolič, Nov Dojran, Star Dojran i Sretenovo (v Makedonii) a Dojrani (v Řecku).
Historie
Během 1. světové války na jižním břehu proběhla bitva na Dojranském jezeře mezi řecko-britskou a bulharskou armádou.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dojranské jezero na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dojran (jezioro) na polské Wikipedii.