Dojranské jezero
| Dojranské jezero | |
|---|---|
makedonské pobřeží jezera
|
|
| Rozměry | |
| Rozloha | 43,1 km² |
| Délka | 8,9 |
| Šířka | 7,1 |
| Povodí | 271,8 km² |
| Max. hloubka | 10 m |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 148 m |
| Odtok vody | Ardžan |
| Sídla | Nikolič, Nov Dojran, Star Dojran, Sretenovo, Dojrani |
 Region: Kraj |
Střední Makedonie |
| Státy | Republika Makedonie, Řecko |
| Světadíl | Evropa |
Dojranské jezero (makedonsky Дојранско Езеро [Dojransko Ezero], řecky λίμνη Δοϊράνη [Limni Doirani], v antice Πρασιάς - Prazias) je jezero na hranici Makedonie a Řecka (Střední Makedonie). Má rozlohu 43,1 km² (27,3 km² v Makedonii, 15,8 km² v Řecku). Ze severu na jih je 8,9 km dlouhé a ze západu na východ 7,1 km široké. Dosahuje maximální hloubky 10 m. Nachází se v nadmořské výšce 148 m. Povodí jezera má rozlohu 271,8 km².
Obsah |
Původ [editovat]
Jezero je tektonicko-sopečného původu a existuje od čtvrtohor. Je pozůstatkem většího pleistocénního Peoňského jezera.
Vodní režim [editovat]
Jezero se nachází mezí dolinami řek Vardar a Struma u úpatí masivu Belasica, z něhož do jezera přitéká několik malých potoků. Z jižního konce odtéká řeka Ardžan (řecky Αρτζάν), která ústí do Vardaru. Na konci 20. století se v důsledku využívání vody z jezera pro zemědělství snížil její celkový objem z 262 mil. m³ v roce 1988 na 80 mil m³ v roce 2000.
Vlastnosti vody [editovat]
Má eutrofický charakter.
Flóra a fauna [editovat]
V jezeře žije několik endemických druhů.
Osídlení [editovat]
Na břehu leží vesnice Nikolič, Nov Dojran, Star Dojran i Sretenovo (v Makedonii) a Dojrani (v Řecku).
Historie [editovat]
Během 1. světové války na jižním břehu proběhla bitva na Dojranském jezeře mezi řecko-britskou a bulharskou armádou.
Externí odkazy [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dojran (jezioro) na polské Wikipedii.
