Desertec
Desertec je koncept nadace DESERTEC pro využívání sluneční energie pouští na severu Afriky a větrné energie na severozápadě Evropy. Počítá s vybudováním inteligentní sítě elektráren a rozvodů ze severu na jih. Projekt DESERTEC byl zahájen pod záštitou TREC (Transtředozemní spolupráce obnovitelných zdrojů energie) a údajně Římského klubu.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Projekt DESERTEC je primárně zaměřen na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie způsobem šetrným k životnímu prostředí.
Dle dostupnosti a efektivity zdrojů budou využity:
- Větrná energie – severozápadní pobřeží Afriky, západní pobřeží Evropy, Pobaltí, Island
- Solární energie – Sahara, jižní Středomoří, Blízký východ
- Fotovoltaické panely – vybrané místa Evropy s dostatečnou intenzitou dopadajícího slunečního záření
- Vodní energie – všude v oblasti v příhodných hornatých podmínkách na vodních tocích
- Biomasa energie – v oblastech s přebytky zemědělské produkce
- Geotermální energie – v oblastech vhodných pro využití zemského tepla
Jedná se o oblast EU a tzv. MENA (Blízký východ a severní Afrika). Podle návrhu by solární a větrné zdroje zabraly na Sahaře plochu 17 000 km². Vyrobená elektrická energie bude transportována vysokonapěťovými stejnosměrnými kabely.
Cíl[editovat | editovat zdroj]
Cílem projektu je osadit asi 17 tisíc km² Sahary v severní Africe a pouště na Arabském poloostrově solárními elektrárnami. Do roku 2050 by mohlo pokrýt asi 15 % evropské spotřeby elektřiny. Saharské elektrárny se mají stát významnou součástí budoucí evropské energetické distribuční „supersítě" pro obnovitelnou energii.[1]
Pozitivním dopadem projektu bude diverzifikace a decentralizace zdrojů v Evropě. Zároveň přispěje k nezávislosti evropské energetiky na fosilních palivech a jaderné energetice.
Náklady[editovat | editovat zdroj]
Předpokládané náklady projektu se odhadují na 400 miliard eur a zájem o účast v něm projevila řada firem např. z Německa (E.ON, RWE, Siemens nebo Deutsche Bank), Španělska, Itálie, Francie, Maroka nebo Tuniska.[2]
Možné vlivy na lokální a globální prostředí[editovat | editovat zdroj]
Nahrazení písku, poměrně odrazivého materiálu, tmavšími solárními panely může zvýšit absobci slunečního tepla v dané lokalitě.[3] Model, simulující pokrytí Sahary solárními články z 20 % celkové rozlohy ukazuje, že by v důsledcích mohlo dojít k globálnímu navýšení teploty o 0,16 °C, při hypotetickém využití poloviny (cca 4,5 milionu km²) Sahary by navýšení činilo 0,39 °C. [4] Projekt uvažuje využití 17 tis. km², tedy 0,18 % rozlohy Sahary, k 20% pokrytí se tedy neblíží ani řádově.
Projekt ale chybně pracuje s fotovoltaickými panely, ač se má jednat o solární tepelnou elektrárnu (Sluneční elektrárna), soustava zrcadel, kterou se ohřívá medium.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Desertec na anglické Wikipedii.
- ↑ TOMAN, Karel. Desertec ožívá, Saharu má proměnit v elektrárnu Evropy. Aktuálně.cz [online]. Economia, 28.2.2010 [cit. 2010-3-3]. Dostupné online.
- ↑ Největší solární projekt Desertec nabírá dech [online]. EuroActiv.cz, 23.02.2010 [cit. 2010-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-27.
- ↑ https://theconversation.com/solar-panels-in-sahara-could-boost-renewable-energy-but-damage-the-global-climate-heres-why-153992 Solar panels in Sahara could boost renewable energy but damage the global climate – here’s why
- ↑ https://www.tydenikhrot.cz/clanek/solarni-elektrarna-sahara-oteplovani - VAROVÁNÍ VĚDCŮ: GLOBÁLNÍ SOLÁRNÍ ELEKTRÁRNA NA SAHAŘE BY OTEPLILA PLANETU
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Desertec na Wikimedia Commons - DESERTEC Foundation (anglicky)
- Industrial Initiative "Dii GmbH" (anglicky)
