Cytostatika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Cytostatika jsou látky, které se používají k léčbě nádorových onemocnění a hemoblastóz. Z historických důvodů se léčba cytostatiky označuje jako chemoterapie. Takové označení je zavádějící, jelikož odkazuje na syntetický původ léčiv. Syntetická léčiva jsou ale hojně užívána i mimo onkologii a navíc značná část cytostatik je přírodního původu. Jejich účinkem je zastavení růstu nádorových buněk. Tento efekt je nespecifický, takže postihuje i zdravé buňky. Různé typy nádorů jsou odlišně citlivé k chemoterapii.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Polyfunkční alkylující látky[editovat | editovat zdroj]

Alkylující látky (též alkylační cytostatika) jsou nejdéle používanými cytostatiky. Mohou působit v kterékoli fázi cyklického buněčného cyklu (v M fázi - mitóze, G1 fázi - při tvorbě buněčných komponent pro syntézu DNA, S fázi - při replikaci genomů DNA, G2 fázi - při tvorbě buněčných komponent pro mitózu i v klidové fázi buňky G0), mají tedy nespecifický účinek. Mechanismus působení spočívá v přenosu alkylového radikálu na molekulu nukleové kyseliny nebo bílkoviny, čímž se potlačí dělení poškozené buňky.

Zástupci jsou: cyklofosfamid, busulfan, dakarbazin, chlorambucil, melfalan, ifosfamid, chlormethin, mitolactol a mitobronitol

Antimetabolity[editovat | editovat zdroj]

Antimetabolity jsou látky chemicky podobné prekurzorům tvorby nukleových kyselin a bílkovin. Touto podobností, jakožto falešní mediátoři, blokují syntézu dané látky. Podle toho, jaké sloučenině jsou podobné, se rozdělují do dalších skupin:

Rostlinné alkaloidy[editovat | editovat zdroj]

Vesměs poškozují cytoskelet (konkrétně mikrotubuly) a tím působí inhibičně na mitózu v metafázi

Cytostatická antibiotika[editovat | editovat zdroj]

Cytostatická antibiotika jsou produkty metabolizmu některých bakterií. Váží se na molekulu DNA a tím poškozují buněčnou funkci.

Zástupci: antracykliny, bleomycin, daktinomycin, mitoxantron, mitomycin

Hormony a látky blokující účinek hormonů[editovat | editovat zdroj]

Některé hormony mohou růst nádorů blokovat, jiné naopak stimulovat. Proto lze v některých případech tlumit nebo dokonce zcela zastavit nádorový růst podáním některých hormonů nebo naopak tlumením jiných hormonů. Hormonálně citlivé jsou zejména některé nádory rozmnožovací soustavy (citlivé na pohlavní hormony) a některé leukémie a lymfomy (citlivé na kortikosteroidy).

Příklady jsou:

Další cytostatika[editovat | editovat zdroj]

Všeobecně nežádoucí účinky[editovat | editovat zdroj]

Cytotoxický účinek
Tkáň Toxický účinek
Kostní dřeň úbytek bílých krvinek a destiček, oslabení imunity
Střevo vředy, průjem
Vlasový kořen alopecie (vypadávání vlasů)
Pohlavní žlázy poruchy menstruace, neplodnost
  1. Cytotoxický účinek na rychle se dělící normální buňky je reverzibilní (vratný).
  2. Nauzea (pocit na zvracení), zvracení, nechutenství
  3. Zvýšená koncentrace kyseliny močové (degradačního produktu nukleových kyselin)
  4. Nezvratné poruchy způsobené mutagenezí, karcinogenezí, teratogenezí, toxickým účinkem na srdce, ledviny a játra.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hynie, Sixtus et al.: Farmakologie, 2. díl, vydavatelství Karolinum, Praha 1996.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]