Ctirad Kučera
| doc. PhDr. Ctirad Kučera, CSc. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. listopadu 1931 Praha |
| Úmrtí | 19. listopadu 2009 (ve věku 78 let) Liberec |
| Povolání | vysokoškolský učitel, spisovatel, překladatel a jazykovědec |
| Stát |  Česko |
| Témata | rusistika, překlad, lingvistika a překladatelská činnost |
| Politická příslušnost | Komunistická strana Československa |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ctirad Kučera (14. listopadu 1931, Praha – 19. listopadu 2009, Liberec) byl český vysokoškolský učitel, rusista, jazykovědec a překladatel.[1][2]
Životní dráha
[editovat | editovat zdroj]V roce 1957 absolvoval překladatelství na Vysoké škole ruského jazyka,[3] kde také začal svou pedagogickou dráhu. Od roku 1961 působil na Pedagogickém institutu v Liberci. Od r. 1966 pak pracoval na katedře cizích jazyků Pedagogické fakulty v Ústí n.L (obory: dějiny ruské literatury, teorie a praxe překladu, česko-ruské vztahy).
Do roku 1968 člen KSČ; členství mu bylo ukončeno pro účast na protestních akcích proti příchodu okupačních vojsk v srpnu 1968. Ze stejného důvodu byl odvolán z funkce vedoucího katedry cizích jazyků a až do roku 1989 zde působil jako řadový učitel v podstatě bez možnosti postupu na poli pedagogickém i vědeckém. Po roce 1989 působil krátce jako proděkan pro vědu a zahraniční styky. V roce 1991 se habilitoval a získal titul docenta.[4] Podílel se na transformaci ústecké pedagogické fakulty na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně (1991), v jejímž rámci inicioval vznik Ústavu slovansko-germánských studií. V čele ústavu pak stál 15 let. V roce 2007 mu byl udělen čestný titul emeritního docenta.
Pedagogická a vědecká činnost
[editovat | editovat zdroj]Publikoval řadu článků v odborných časopisech a sbornících (o staroruském Domostroji, Někrasovovi, Dostojevském, Treňovovi, Fadějevovi atd.). Často přednášel v zahraničí, zejména v Rusku, Maďarsku, Německu a Polsku. Věnoval se rovněž popularizační činnosti (mj. dlouholetá spolupráce s Čs. rozhlasem v Ústí n. L.), byl členem Sdružení českých překladatelů. Kromě řady překladů je autorem či spoluautorem několika monografií a knih z oblasti literatury faktu a editorem řady sborníků.
Výběr z díla
[editovat | editovat zdroj]- Krymské legendy (Lidové nakladatelství 1975, výběr, překlad a úprava pohádek z oblasti Krymu)
- Miroslav Zahrádka, Ctirad Kučera – Alexandr Fadějev a Československo (spoluautor biografie ruského spisovatele, Profil 1976)
- Andrej Nikolajevič Sacharov – Stěpan Razin (překlad a doslov, Lidové nakladatelství 1980)
- Michail Vasiljevič Alexejev – Neslzavé údolí (překlad, Lidové nakladatelství 1980)
- Ctirad Kučera – Po cestách přátelství (Kapitoly z dějin vzájemných vztahů severních Čech a SSSR, Severočeské nakladatelství 1982)
- Jurij Vasiljevič Bondarev – Hledání pravdy (překlad, Mladá Fronta 1986)
- Ctirad Kučera – Cesty daleké i blízké (Severočeské nakladatelství 1986)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kučera, Ctirad, 1931-2009. biblio.hiu.cas.cz [online]. Bibliografie dějin Českých zemí [cit. 2017-11-25]. Dostupné online.
- ↑ KAISEROVÁ, Kristina. Zemřel doc. PhDr. Ctirad Kučera, CSc. : (14. 11. 1931 - 19. 11. 2009). biblio.hiu.cas.cz [online]. Bibliografie dějin Českých zemí [cit. 2017-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Richterek, Oldřich. Za docentem Ctiradem Kučerou (14.11.1931-19.11.2009). In: Opera Slavica. 2009, roč. 19, č. 3, s. 47-49.
- ↑ Richterek, Oldřich. Ctirad Kučera jubilující. In: Opera Slavica. 2001, roč. 11, č. 3, s. 46-48.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Časopis katedry bohemistiky UJEP č. 1/2006, článek k 75. narozeninám C. Kučery (str. 22-23)[nedostupný zdroj]
- České národní listy (citace nekrologu 4.12.2009)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ctirad Kučera
- Ctirad Kučera v Databázi knih
