Bradavičník jávský
 Bradavičník jávský | |
|---|---|
 Kresba hada | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | hadi (Serpentes) |
| Čeleď | bradavičníkovití (Acrochordidae) |
| Rod | bradavičník (Acrochordus) |
| Binomické jméno | |
| Acrochordus javanicus Hornstedt, 1787 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bradavičník jávský (Acrochordus javanicus) je největší zástupce čeledi bradavičníkovitých. Je to vodní had, který jen zřídka leze na souš.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Bradavičník jávský dorůstá délky až 250 centimetrů. Má drobné šupiny, které se nepřekrývají a jsou poměrně drsné. Jejich kůže je volná, což v kombinaci s drsnými šupinami pomáhá při lovu ryb, jimiž se bradavičník živí. Had dosahuje hmotnosti 3 až 10 kilogramů. Jeho zbarvení je různorodé, od odstínů hnědé až po béžové s nepravidelnými skvrnami. Břicho má světlejší. Má poměrně krátkou hlavu a nevýrazný krk. Oči jsou umístěné spíše nahoře, aby mohl být ponořený a vidět nad hladinu. Čelisti nejsou srostlé, mezičelist však není ozubená. Dolní čelist je pevná.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Tito hadi se vyskytují v jižní Indii, Číně, Indonésii (ostrovy Sumatra, Jáva a Borneo), Vietnamu, Kambodži, Myanmaru, Thajsku, Malajsii, Singapuru až po Šalomounovy ostrovy. Obývají ústí řek a brakické vody, občas se objeví i v moři. Sladké vodě se nevyhýbají a pronikají i proti proudu řek a potoků a žijí i v několika jezerech v oblasti.
Způsob života[editovat | editovat zdroj]
Bradavičník jávský je skutečně vodní had, který na břeh vylézá jen zřídka. Pokud už tak učiní, pohybuje se kvůli volné kůži velmi pomalu a nemotorně. Samice rodí živá mláďata, která žijí částečně i na souši. Jejich počet může dosáhnout až 50 kusů, většinou však jen 30. Navíc se páří jen jednou za 3 až 8 let, což způsobuje, že se tito hadi stávají stále ohroženějšími. Jejich stravu tvoří především ryby (v menší míře obojživelníci), proto mají dlouhé a ostré zuby, které dokáží způsobit nepříjemné zranění, ač nejsou jedovatí. Navíc to jsou poměrně agresivní a silní hadi. Loví tak, že si rybu uchopí ve smyčkách svého těla, přidržují si jí s pomocí ostrých šupin a volné kůže a následně ji spolknou. Kořist nedusí, jako to dělají škrtiči, ale znehybňují. Při lovu se ocasem přidržují vodního rostlinstva a splývají s proudem vody. Podobným způsobem i odpočívají. Pod vodou vydrží až 40 minut na jedno nadechnutí, na které jim stačí pouhých 10 až 20 sekund. Aktivní jsou hlavně v noci. V zajetí se rozmnožují velice zřídka.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bradavičník jávský na Wikimedia Commons - Stránky o bradavičnících (anglicky)
