Borovsk
| Borovsk Боровск |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 55° 12′ s. š., 36° 29′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | 139[1] m n. m. | ||
| časové pásmo: | UTC+4[2] | ||
| stát: | |||
| federální okruh: | Centrální federální okruh | ||
| oblast: | |||
Kalužská oblast na mapě Ruska |
|||
|
Borovsk
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 10 km² | ||
| počet obyvatel: | 12 283[3] (2010) | ||
| hustota zalidnění: | 1228 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| oficiální web: | www.borovsk.org | ||
| telefonní předvolba: | +7 (48438) | ||
| PSČ: | 249010 | ||
| označení vozidel: | 40 | ||
Borovsk (rusky Боровск) je město v Kalužské oblasti Ruské federace, kde leží na řece Protvě u hranice s Moskevskou oblastí a ve vzdálenosti zhruba sto kilometrů na jihozápad od Moskvy.
Má přes dvanáct tisíc obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
První zmínku o městě obsahuje listina velkoknížete Ivana II. z roku 1358. Rovněž keramika nalezená na borovském hradišti se datuje do dřívější doby (XI. - XIII. století), což svědčí o existenci zejšího dávného osídlení. Archeologické vykopávky a průzkumy současného Borovska (2003) také ukazují, že ve XIII. až XIV. století se na levém a pravém břehu řeky Protva rozkládaly dvě osady ve vzdálenosti 500 - 800 metrů od sebe. Kolem roku 1378 Dmitrij Donský daroval Borovsk s několika farnostmi knížeti Vladimíru Chrabrému, a tak se město stalo jedním z center Serpuchovského knížectví, které existovalo až do třetí čtvrtiny XV. století.
V polovině XV. století založil svatý Pafnucius Borovský na kraji města významné kulturně náboženské centrum Moskevského knížectví - Pafnutěvo-borovský klášter. V roce 1480 Ivan III. pobliž města shromažďoval svoje vojska k boji s Hordou.
V XVII. století byl Borovsk dějištěm tragédie starověrců. Byl sem vyhoštěn protopop Avvakum a do borovského vězení byly uvrženy jeho spojenkyně - bojarka Morozová a její sestra kněžna Urusová, a tam také vyčerpáním obě zemřely.
Roku 1776 byl zřízen borovský újezd, který se později stal součástí Kalužské gubernie a v roce 1777 dostalo město erb.
Během Vlastenecké války bylo město a klášter vypáleny a vypleněny Francouzi. V květnu 1857 město opět postihl požár, při kterém vyhořelo 150 domů, 200 obchodů a několik kostelů.
V letech 1880 až 1891 v Borovsku žil a působil jako učitel Konstantin Ciolkovskij. Přibližně ve stejnou dobu zde žil učitel a náboženský myslitel Nikolaj Fjodorov.
Od roku 1929 je město střediskem Borovského rajónu Kalužského okruhu Moskevské oblasti (od r. 1944 Kalužské oblasti).
Zajímavosti [editovat]
- Pafnutěvo-borovský klášter - soubor architektonických památek v dávné doby (XVI. - XVII. století).
- Kostel svatých Borise a Gleba - kostel postavený v roce 1704, zvonice z roku 1819.
- Pamětní kaple na domnělém místě věznění a smrti bojarky Morozové a kněžny Urusové.
- Památník Ciolkovského - muzeum Ciolkovského v jeho bývalém bytě.
- Velké množství chrámů v Borovsku a okolí - jak restaurobvaných, tak neopravených.
- Všeruský vědecko-výzkumný ústav fyziologie, biochemie a výživy hospodářských zvířat, známý výzkumem v oblasti výživy, biotechnologií, mikroorganismů, buněčného a genetického inženýrství.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010, [cit. 2012-03-10]. Dostupné online. (en)
- ↑ Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-03-10]. Dostupné online. (ru)
- ↑ Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-03-10]. Dostupné online. (ru)