Borovsk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Borovsk
Боровск
Borovsk.jpg
Borovsk – znak
znak
Borovsk – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 139[1]  m n. m.
Časové pásmo: UTC+4[2] 
stát: Rusko Rusko
federální okruh: Centrální federální okruh
oblast: Vlajka Kalužské oblasti Kalužská oblast
Borovsk na mapě
Kalužská oblast na mapě Ruska
Borovsk
Red pog.png
Borovsk
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 10 km²
počet obyvatel: 12 283[3] (2010)
hustota zalidnění: 1228 obyv. / km²
správa
oficiální web: http://www.borovsk.org
telefonní předvolba: +7 (48438)
PSČ: 249010
označení vozidel: 40

Borovsk (rusky Боровск) je město v Kalužské oblasti Ruské federace, kde leží na řece Protvě u hranice s Moskevskou oblastí a ve vzdálenosti zhruba sto kilometrů na jihozápad od Moskvy.

Má přes dvanáct tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínku o městě obsahuje listina velkoknížete Ivana II. z roku 1358. Rovněž keramika nalezená na borovském hradišti se datuje do dřívější doby (XI. - XIII. století), což svědčí o existenci zdejšího dávného osídlení. Archeologické vykopávky a průzkumy současného Borovska (2003) také ukazují, že ve XIII. až XIV. století se na levém a pravém břehu řeky Protva rozkládaly dvě osady ve vzdálenosti 500 - 800 metrů od sebe. Kolem roku 1378 Dmitrij Donský daroval Borovsk s několika farnostmi knížeti Vladimíru Chrabrému, a tak se město stalo jedním z center Serpuchovského knížectví, které existovalo až do třetí čtvrtiny XV. století.

V polovině XV. století založil svatý Pafnucius Borovský na kraji města významné kulturně náboženské centrum Moskevského knížectví - Pafnutěvo-borovský klášter. V roce 1480 Ivan III. poblíž města shromažďoval svoje vojska k boji s Hordou.

V XVII. století byl Borovsk dějištěm tragédie starověrců. Byl sem vyhoštěn protopop Avvakum a do borovského vězení byly uvrženy jeho spojenkyně - bojarka Morozová a její sestra kněžna Urusová, a tam také vyčerpáním obě zemřely.

Roku 1776 byl zřízen borovský újezd, který se později stal součástí Kalužské gubernie a v roce 1777 dostalo město erb.

Během Vlastenecké války bylo město a klášter vypáleny a vypleněny Francouzi. V květnu 1857 město opět postihl požár, při kterém vyhořelo 150 domů, 200 obchodů a několik kostelů.

V letech 1880 až 1891 v Borovsku žil a působil jako učitel Konstantin Ciolkovskij. Přibližně ve stejnou dobu zde žil učitel a náboženský myslitel Nikolaj Fjodorov.

Od roku 1929 je město střediskem Borovského rajónu Kalužského okruhu Moskevské oblasti (od r. 1944 Kalužské oblasti).

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Pafnutěvo-borovský klášter - soubor architektonických památek v dávné doby (XVI. - XVII. století).
  • Kostel svatých Borise a Gleba - kostel postavený v roce 1704, zvonice z roku 1819.
  • Pamětní kaple na domnělém místě věznění a smrti bojarky Morozové a kněžny Urusové.
  • Památník Ciolkovského - muzeum Ciolkovského v jeho bývalém bytě.
  • Velké množství chrámů v Borovsku a okolí - jak restaurovaných, tak neopravených.
  • Všeruský vědecko-výzkumný ústav fyziologie, biochemie a výživy hospodářských zvířat, známý výzkumem v oblasti výživy, biotechnologií, mikroorganismů, buněčného a genetického inženýrství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010, [cit. 2012-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-03-10]. Dostupné online. (rusky) 
  3. Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-03-10]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]