Bohuslav Čermák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohuslav Čermák
.Jan Nepomuk Langhans: Bohuslav Čermák
.Jan Nepomuk Langhans: Bohuslav Čermák
Narození31. října 1846
Pacov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. února 1899 (ve věku 52 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtíkardiovaskulární onemocnění
Povoláníknihovník, spisovatel, básník, literární historik, literární kritik a učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav Čermák (31. října 1846 Pacov[1]9. února 1899 Praha[2]) byl český knihovník, básník, spisovatel a literární historik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska na rodném domě v Pacově

Narodil se v jihočeském Pacově, v domě č. 306. Navštěvoval gymnázium v Jindřichově Hradci a Táboře, poté studoval historii na pražské filozofické fakultě. Po jejím absolvování nejdříve vyučoval na soukromém gymnáziu a po určitém čase nastoupil jako amanuensis[3] do univerzitní knihovny v Praze. Roku 1892 se stal skriptorem.[4] Zemřel na srdeční onemocnění. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Jeho rodný dům v Pacově je označen pamětní deskou.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Básně začal publikovat už jako student. Později psal literární referáty do Světozoru, Ruchu a Národních listů (1886–91). V letech 1890–91 sepsal přehled české poezie pro londýnské Athenaeum. Po roce 1891 přispíval do Časopisu Českého musea. V Květech uveřejnil literárně-historické studie o několika českých spisovatelích (bratři Karel a František Adamcové, Berta Mühlsteinová, Václav Šolc, Jan Neruda).

Samostatně vydal:

  • Básně Bohuslava Čermáka (1875)
  • Z naší dědiny (1885) — povídky
  • Základové knihovnictví (1893) — odborná příručka
  • Malé povídky (1895)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  3. Amanuensis - nejnižší úředník rakouské veřejné knihovny. Viz leccos.com Archivováno 31. 5. 2020 na Wayback Machine. (podle Ottova slovníku)
  4. Skriptor - původně s významem písař - je titul úředníka archivu nebo knihovny (viz leccos.com Archivováno 31. 5. 2020 na Wayback Machine.). K jeho úkolům patřilo např. udržovat katalogy, zařazovat a vyhledávat knihy (viz Kubátová, L.: K cenzuře hebrejských a židovských knih, tisků a rukopisů v Čechách od poloviny 16. století do poloviny 19. století Archivováno 17. 9. 2008 na Wayback Machine.)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 592–593. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]