Václav Šolc
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Šolc (23. prosince 1838 Sobotka – 14. července 1871 Sobotka) byl český básník.
Pocházel z dobře situované rodiny. Gymnázium studoval v Jičíně, po jeho absolvování se neúspěšně pokoušel vystudovat historii na univerzitě v Praze. Po dvou letech studia zanechal a oddal se životu bohémskému (citace z liter.atlasu).
Svými básněmi přispíval do několika novin a časopisů – např. Lumíru, Světozoru, Květů, Obrazů života.
V letech 1864–1867 se živil jako kočovný herec a básník.
Zemřel na tuberkulózu.
Obsah |
[editovat] Dílo
Jeho básně se zabývají sociální a národní tematikou. Jako první začal v české literatuře používat sonety, gazely a šansony. Jeho tvorba je označována jako významný předěl od Májovců k Ruchovcům.
- Prvosenky (vydána knižně 1868, podruhé v rozšířeném vydání 1871)
- Zpěvy svatováclavské
- Polskému národu
- Kolo osudu
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- Literární atlas československý, díl 2, vydání 1938, autoři Bohumil Vavroušek, Arne Novák
