Bodlák obecný
 Bodlák obecný | |
|---|---|
 Bodlák obecný (Carduus acanthoides) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Rod | bodlák (Carduus) |
| Binomické jméno | |
| Carduus acanthoides L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bodlák obecný (Carduus acanthoides) je vyšší dvouletá ostnitá bylina s vřetenovitým kořenem. Je dosti rozšířená na rumištích, podél cest a na pastvinách. Jedná se o nepříjemný plevelný druh.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Obvykle 30–100 cm vysoká bylina může dosahovat výšky až 150 cm. Má ostnitou přímou větvenou lodyhu, která je kadeřavě pýřitá, až pod úbory úzce kadeřavě křídlatá, s až 8 mm širokými křídly, trojúhle laločnatá, s až 5 mm dlouhými ostny.[1] Listy jsou střídavé, přisedlé, peřenolaločnaté až peřenosečné, na líci lysé, na rubu na žilnatině chlupaté. Přízemní listy jsou až 40 cm dlouhé a 10 cm široké, lodyžní listy 6–12 cm dlouhé a 2–4,5 cm široké.[2] Silný vřetenovitý kořen má bohaté postranní kořeny, které zasahují až do podorničních vrstev. Úbory vyrůstají obvykle jednotlivě na koncích lodyhy a větví, zřídka po 2–5, mají v průměru 25–35 mm, a jsou přisedlé, stopkaté. Zákrov je vejčitě kulovitý, s čárkovitě kopinatými, dlouze zašpičatělými, střechovitými, přilehlými či koncem ven zahnutými listeny.[1] Květy jsou trubkovité, pěticípé, světle červené až červenofialové, vzácně bělavé. Plodem je nažka, která je podlouhlá, 3–4 mm dlouhá, slabě svraskalá a s úzkou korunkou. Chmýr je jednoduchý, 10–13 mm dlouhý, opadavý.[1]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Bodlák obecný je domovem v jižní a střední Evropě. Byl zavlečen do Severní a Jižní Ameriky. V Česku roste hojně v nížinách až po podhůří. Najdeme ho na mezích, u cest, na náspech a úhorech, na rumištích, pasekách i na návsích, zvláště v teplejších oblastech. Osídluje louky, pastviny, zahrady, trávníky a parky, někdy i pole.[3] Velmi nepříjemným plevelem je především ve víceletých pícninách a na pastvinách, kde jeho ostnité lodyhy a listy mohou poranit trávicí soustavu dobytka a ztěžují sklizeň.
Reprodukce[editovat | editovat zdroj]
Bodlák se rozmnožuje pouze generativně. Kvete od června do října a na jedné rostlině dozraje až několik set nažek, které vítr díky jejich chmýru roznáší daleko od původní rostliny. Čerstvě dozrálé nažky dobře klíčí, a to ponejvíce na jaře. V prvním roce vytvoří pouze listovou růžici, která přezimuje. V druhém roce pak vyroste květní lodyha a vytvoří se plody. Poté rostliny obvykle zanikají.
Cizojazyčné názvy[editovat | editovat zdroj]
- anglicky: Plumeless thistle, Spiny plumeless thistle
- latinsky: Carduus acanthoides L.
- německy: Stachel-Distel, Wege-Distel
- slovensky: Bodliak trnistý, bodliak obyčajný
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Herba Atlas plevelů
- ↑ Botany.cz
- ↑ Kolektiv. Zahradnický slovník naučný. I. svazek A - C. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1994. s. 440. ISBN 80-85120-51-8
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bodlák obecný na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo bodlák obecný ve Wikislovníku
Výukový kurs PKR/Carduus acanthoides ve Wikiverzitě
Taxon Carduus acanthoides ve Wikidruzích
