Bezpečnostní informační služba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bezpečnostní informační služba
Logo Bezpečnostní informační služby
Logo Bezpečnostní informační služby
SídloNárožní ulice 1111/2
Praha 5 - Stodůlky
Souřadnice50°3′16,51″ s. š., 14°20′11,98″ v. d.
Počet zaměstnancůcca 800[1]
Webová stránkaOficiální stránky
Sídlo Bezpečnostní informační služby v Praze.

Bezpečnostní informační služba (BIS) je česká státní zpravodajská služba s vnitřním polem působnosti (kontrarozvědka). Tento bezpečnostní sbor získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost, ochranu ústavního zřízení, demokratických principů a významných ekonomických zájmů ČR. Za činnost BIS odpovídá Vláda České republiky, která zároveň koordinuje její činnost. Oprávnění ukládat úkoly BIS v mezích její působnosti náleží i prezidentu republiky s vědomím vlády. Ředitel BIS je jmenován a případně odvolán Vládou ČR. BIS nespadá pod žádné ministerstvo, je samostatným státním úřadem. Rozpočet BIS je přímou součástí státního rozpočtu a v roce 2013 dosahoval výše 1 186 111 tis. Kč.

Náplň činnosti

BIS smí získávat pouze informace, které se týkají:

  • terorismu
  • bezpečnosti nebo významných ekonomických zájmů státu
  • činnosti cizích zpravodajských služeb na našem území
  • záměry nebo činy mířící proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti ČR
  • extremismu
  • organizovaného zločinu a terorismu
  • ohrožení utajovaných informací
  • kybernetické bezpečnosti

BIS nemá žádné trestně-právní pravomoci. Spolupracuje s tuzemskými i zahraničními zpravodajskými službami, také s Policií ČR a dalšími státními úřady. Výjimečné postavení policejního orgánu má inspekce BIS, která vyšetřuje trestné činy příslušníků BIS. BIS je vojensky organizovaná, ozbrojená zpravodajská služba. Její příslušníci jsou oprávnění držet a nosit služební zbraň. Použít ji mohou ale pouze v mezích nutné obrany a krajní nouze, stejně jako kterýkoliv jiný občan.

BIS získává informace z otevřených zdrojů, z agenturní sítě (osoby jednající ve prospěch BIS - HUMINT), od ostatních zpravodajských služeb nebo zpravodajskými prostředky:

Odposlechy telekomunikací BIS musí nejprve povolit předseda senátu Nejvyššího soudu ČR (maximálně na dobu 3 měsíců).

Sledování musí nejprve odsouhlasit ředitel BIS nebo jím pověřená osoba. Sledování se považuje za nejnákladnější a nejnáročnější zpravodajský prostředek, zároveň ale nejúčinnější.

Krycí prostředky a krycí doklady slouží k utajení skutečné totožnosti důstojníka BIS, jeho příslušnosti ke Službě a k utajení objektů a zájmů BIS. Krycím dokladem nesmí být nikdy použit průkaz:

Fungování českých zpravodajských služeb se řídí zákonem č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách ČR. BIS zřizuje zákon č. 154/1994 Sb. o Bezpečnostní informační službě. Služební poměr příslušníků BIS se řídí zákonem č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Důležitým prvkem pro utajenou činnost zpravodajské služby je zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. K plnění svých úkolů je BIS oprávněna spolupracovat s ostatními zpravodajskými službami ČR (ÚZSI a VZ). Zákon č. 153/1994 Sb. tuto spolupráci v § 9 podmiňuje dohodami uzavíranými mezi zpravodajskými službami se souhlasem vlády. Spolupráci se zpravodajskými službami cizí moci může BIS podle § 10 zákona č. 153/1994 Sb. uskutečňovat pouze se souhlasem vlády.

Znak BIS

Znak BIS

Znak BIS vznikal v letech 1991 – 1992, kdy bylo zřejmé, že rodící se zpravodajské službě je třeba dát do vínku i vhodnou symboliku. Světlo světa spatřil v atelieru výtvarníka Jana Glozara, tehdy jako odznak Federální bezpečnostní informační služby. Podkladem pro jeho ztvárnění byla formulace několika základních požadavků: naznačení formy a metody práce, vyjádření státnosti, houževnatosti, bystrosti, ostražitosti, rychlosti a respektu.

Obraz znaku tvoří velký státní symbol umístěný na hrudi orlice, částečně překrytý jejím křídlem. V horní části je umístěn nápis „Audi, vide, tace“, v dolní části nápis „BIS“. Orlice vyjadřuje bystrost, ostražitost, houževnatost, rychlost a respekt, který ptačí říše bere na vědomí. Vlastnosti orlice doplňuje směrem k člověku zmíněné latinské heslo, které říká, že příslušník zpravodajské služby musí dobře naslouchat, dobře se dívat a mlčet. Jinými slovy musí dodržovat hlavní zásady zpravodajské práce. Velký státní znak konstatuje, že příslušník BIS je ve státních službách a jeho povinností je chránit státní zájmy. Poloha na hrudi (srdci) orlice symbolizuje nadřazení státních zájmů nad zájmy osobní. Částečné překrytí státního znaku křídlem vyjadřuje ochranu státnosti a ve spojení s obrazem orlice naznačuje, že za každým pokusem o narušení ochrany bude následovat postih.

Služební přísaha

„Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.“

Zveřejňování výročních zpráv

Přestože většinu své práce musí BIS vykonávat utajeně – protože jedině tak může efektivně plnit zákonem uložené úkoly – nelze pominout, že je placena státem, tedy penězi daňových poplatníků. Občané mají právo vědět, jak pracuje a čím se zabývá. Za předpokladu, že není porušen zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (č. 412/2005 Sb.), neexistuje důvod, který by bránil BIS komunikovat s veřejností. K otevřenosti se Služba hlásí a odpovídáním na dotazy, poskytováním vyjádření a dobrovolným, vstřícným publikováním veřejných výročních zpráv (od roku 1996 do současnosti), ji konkrétně naplňuje. Bezpečnostní informační služba se při své práci neobejde bez podpory občanů. Pokud se kdokoliv domnívá, že má užitečné a relevantní informace, spadající do oblastí, kterými se BIS zabývá, může ji kdykoliv přímo kontaktovat. Služba na podporu veřejnosti spoléhá a je vděčna každému, kdo jí pomohl – nebo pomáhá – při ochraně bezpečnosti, demokracie a svobody.

Kontrola a dohled

Kontrola činnosti Bezpečnostní informační služby se odehrává ve dvou rovinách – vnější a vnitřní. Vnější rovinu představuje kontrola vládou, která Službu řídí, a parlamentem. Vnitřní kontrola je svěřena interním mechanismům, jejichž součástí je Inspekce (přímo podléhající řediteli BIS), Odbor vnitřní bezpečnosti a Skupina interního auditu.

Vnější kontrola

Role vlády

Za činnost a koordinaci všech českých zpravodajských služeb odpovídá vláda. Pro tento účel si svým usnesením zřídila Výbor pro zpravodajskou činnost, který je stálým pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu. Předsedou výboru je premiér, místopředsedou ministr vnitra, členy jsou ministři zahraničí, obrany a ředitelé Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství a sekce předsedy vlády. V dané oblasti je výbor též místem operativní meziresortní koordinace kontaktů a případné spolupráce se státními orgány.

Role parlamentu

Úkolem parlamentní kontroly je – zjednodušeně řečeno – dohlížet, zda BIS při své práci neporušuje práva a svobody občanů. Pro dohled nad BIS si Poslanecká sněmovna vytváří zvláštní sedmičlenný kontrolní orgán.

Vnitřní kontrola

Kontrolní systém BIS stojí na třech základních pilířích. Prvním je konkrétní, jasně stanovená odpovědnost řídících pracovníků. Druhým je pověření garančních útvarů provádět nezávislou, pravidelnou kontrolu určených oblastí. Třetí pilíř představuje decentralizace zpravodajského výkonu mezi více vzájemně nezávislých subjektů. Zejména zmíněná decentralizace, která se týká informačního toku a práce s daty, včetně jejich archivování, má zamezit případnému zneužití operativních nástrojů. Vlastní kontrola se mj. soustřeďuje na oprávněnost zpravodajských úkonů a dodržování vnitřních předpisů, na čerpání peněz a na používání materiálně-technických prostředků.

Mechanismus vnitřní kontroly a dohledu je koncipován jako dynamický systém, který se aktualizuje a optimalizuje podle vývoje vnitřního a vnějšího prostředí. Cílem přitom není jen pouhé zjišťování chyb a nedostatků, ale i jejich prevence.

Inspekce

Inspekce – přesněji Odbor inspekce Bezpečnostní informační služby – má uvnitř BIS zvláštní postavení. Je přímo podřízena řediteli BIS, pracuje oddělena od ostatních útvarů a podle trestního řádu má oprávnění fungovat jako policejní orgán. Zmíněné oprávnění se odvíjí od jejího hlavního poslání odhalovat a vyšetřovat přestupky a trestné činy příslušníků BIS. Inspekce může tedy vyšetřovat, zajišťovat stopy, získávat důkazy potřebné k objasnění konkrétního případu a v této souvislosti přímo spolupracovat s policií. Do náplně její práce patří také příjem a prověřování stížností a oznámení občanů na práci Služby.

Získá-li Inspekce informaci, že příslušník BIS spáchal trestný čin, využije své policejní oprávnění a rozběhne vlastní šetření. Pokud se podezření z trestného činu potvrdí, předá celou věc státnímu zástupci. Dojde-li Inspekce k závěru, že se o trestný čin nejedná, věc odloží. Zjistí-li, že událost má charakter přestupku, postoupí případ nadřízenému konkrétního příslušníka, který rozhodne o druhu a výši kázeňského trestu.

Inspekce ale nemá jen represivní roli. Funguje také jako klasický kontrolní útvar. Podle zpracovaných plánů – a operativně podle požadavků a zadání ředitele Služby – se věnuje řadě činností, jako je např. kontrola nasazování zpravodajské techniky, správného vedení svazků, čerpání pohonných hmot, používání služebních aut apod. Nezanedbatelná je i její právní pomoc, poskytovaná příslušníkům BIS, kteří se ocitnou ve složitých životních situacích.

Odbor vnitřní bezpečnosti

S určitou dávkou zjednodušení lze Odbor vnitřní bezpečnosti označit jako „útvar obrany“. Jeho hlavním posláním je bránit Bezpečnostní informační službu před aktivitami a jevy, které mohou ohrozit nebo narušit její vnitřní bezpečnost. V tomto smyslu patří mezi jeho úkoly např. ochrana BIS proti případné infiltraci cizích zpravodajských služeb.

Odbor vnitřní bezpečnosti se také zaměřuje na odhalování postojů a činů, které odporují interním předpisům Služby a jsou neslučitelné s postavením zpravodajského důstojníka. Do jeho působnosti patří objasňování případných úniků utajovaných informací a bezpečnostní prověrky uchazečů o přijetí do BIS. V souladu se Zákonem o ochraně utajovaných informací prověřuje i příslušníky, kteří ve Službě už pracují a metodicky řídí operativní ochranu celé BIS.

V podstatě se existence a fungování odboru odvíjí od zákona o ochraně utajovaných informací, který ukládá Bezpečnostní informační službě plnit úkoly v oblasti personální, administrativní a fyzické bezpečnosti, v oblasti bezpečnosti informačních a komunikačních systémů a ve sféře kryptografické ochrany. Organizačně je tento odbor zařazen mezi útvary podřízené bezpečnostnímu řediteli, jehož status je na úrovni náměstka ředitele BIS.

Skupina interního auditu

Skupina interního auditu je funkčně nezávislý a organizačně oddělený útvar přímo podřízený řediteli Služby.

Rozsah působnosti skupiny je stanoven v organizačním řádu BIS a vnitřním předpisem. Právní úprava se odvíjí od zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, a od jeho prováděcí vyhlášky č. 416/2004 Sb. Některé vnitřní finanční kontroly provádějí též odborné útvary BIS.

Terminologie zpravodajské služby

  • příslušník zpravodajské služby je jakýkoliv pracovník zpravodajské služby ve služebním poměru,
  • operativní důstojník, také „operativec“, je příslušník, který sbírá zpravodajské informace nebo řídí síť agentů,
  • osoba jednající ve prospěch BIS není ani zaměstnanec, ani příslušník, je pouze osobou jednající ve prospěch BIS, např. z finančních nebo ideových důvodů, často se nepřesně užívá terminologicky neexistující název agent.

Zejména v americkém prostředí termín agent označuje příslušníka zpravodajské služby. V evropském prostředí tomu tak není.

Zaměstnání u BIS

Neobvyklá povaha práce zpravodajské služby klade na její příslušníky výjimečné nároky. Každý zájemce musí dobrovolně projít náročnými prověrkami zaměřenými na jeho spolehlivost, schopnosti, osobní vlastnosti a modely chování v různých situacích. Součástí přijímacího procesu jsou psychologické i fyzické testy a ověření zdravotní, osobnostní a bezpečnostní způsobilosti.

Personální požadavky

  • občan České republiky starší 18 let,
  • bezúhonnost,
  • negativní lustrační osvědčení,
  • fyzické a duševní zdraví,
  • kvalifikační předpoklady – pro výkon povolání zpravodajského důstojníka je podmínkou dokončené vysokoškolské vzdělání a znalost anglického jazyka.

Základní předpoklady přesně formuluje § 13 zákona 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Uchazeč si musí být vědom, že práce v BIS je službou demokracii, bezpečnosti a zájmům České republiky. Úvodem svého rozhodování by si měl také položit otázku, zda uznává potřebu existence tajné služby ve svobodné, demokratické společnosti a je ochoten a schopen se s ní identifikovat. Jako pracovník zpravodajské služby se totiž bude muset vědomě a zcela dobrovolně ztotožnit s faktem, že svou příslušností k elitní organizaci zvláštního typu – jakou tajná služba představuje – je částečně omezen ve svých občanských právech a svobodách. Nebude např. možné, aby na veřejnosti vyjadřoval své politické postoje, názory a pohledy na celospolečenské problémy a z různých důvodů na sebe poutal pozornost.

Potlačit bude muset přirozenou touhu po veřejném uznání či satisfakci a podřídit ji důvěrnosti a mlčenlivosti. Přijmout musí i nepsanou zásadu, že Služba má z bezpečnostních důvodů právo přiměřeně nahlížet do jeho soukromého života.

Etickým imperativem a věcí cti zpravodajského důstojníka musí být zjišťování skutečného, objektivního stavu věcí navzdory osobním zájmům a pohodlí. Musí si být vědom potenciální závažnosti své činnosti a produkovaných informací. Nedbalost v úsudku či zaujatost může vážně poškodit toho či onoho člověka i chráněné zájmy Služby. Zpravodajský důstojník je povinen chránit bezpečnost, identitu, čest, pověst, majetek a zdraví svých zdrojů.

Zpravodajský důstojník musí být zvídavý, emocionálně stabilní a trpělivý, schopný podřídit se autoritě a týmu. Musí umět rychle se rozhodovat, jednat s lidmi a vzbudit důvěru. Nikdy nesmí být impulzivní, agresivní, nenávistný a výstřední v chování.

Historický vývoj služby a její ředitelé

Související informace naleznete také v článku Seznam ředitelů české vnitřní zpravodajské služby.
  • od 20. 12. 1990 do 30. 6. 1991 FIS FMV (Federální informační služba federálního ministerstva vnitra),
  • od 1. 7. 1991 do 31. 12. 1992 FBIS (Federální bezpečnostní informační služba, vznikla na základě zákona č. 244/1991 Sb.),
  • od 1. 1. 1993 do 29. 7. 1994 BIS ČR (Bezpečnostní informační služba České republiky, vznikla na základě zákona č. 527/1992 Sb.),
  • od 30. 7. 1994 do současnosti BIS (Bezpečnostní informační služba, vznikla na základě zákona č. 154/1994 Sb.).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Pro koho pracuje BIS. Respekt [online]. 2012-10-12 [cit. 2017-08-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ Lang skončí ve funkci šéfa BIS, řekl Chovanec. O odchod požádal sám. Aktuálně.cz [online]. 2016-07-04 [cit. 2016-07-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ Šéf BIS Jiří Lang končí, přežil osm premiérů. Respekt [online]. 2016-07-06 [cit. 2016-07-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ Novým ředitelem BIS bude současný šéf kontrašpionáže Koudelka. ČT24 [online]. 2016-07-27 [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. 

Literatura

  • Milan Churáň: Encyklopedie špionáže, Praha 2000
  • přednášky RNDr. Petra Zemana, bývalého ředitele ÚZSI

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bezpečnostní_informační_služba&oldid=16464567“