Beranovka
| Beranovka | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Teplá |
| Okres | Cheb |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°56′31″ s. š., 12°50′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 10 (2021)[1] |
| Katastrální území | Beranovka (3,82 km²) |
| PSČ | 364 61 |
| Počet domů | 12 (2011)[2] |
  Beranovka | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 75965 |
| Kód k. ú. | 675962 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Beranovka (dříve Německý Beranov[3] (německy Deutsch Borau)[4] je vesnice, část města Teplá v okrese Cheb. Nachází se asi 4,5 km na jih od Teplé. V roce 2011 zde trvale žilo 28 obyvatel.[5]
Beranovka je také název katastrálního území o rozloze 3,82 km2.[6]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1233.[7] Vesnice patřila k majetkům v držení premonstrátů kláštera Teplá. Během husitských válek byla ves dvakrát zničena a zanikla, ale došlo k její obnově. V červenci 1624 zde vypukl mor a až na čtyři osoby ve dvou dvorech celá ves vymřela. Zbylé dvory zůstaly po léta liduprázdné. Postupně byla ves dosídlena ke konci 17. století. Obyvatelé chodili do na mše do kostela ve Svatém Vojtěchu, kam ves farně spadala. Konaly se zde rovněž svatby, křty a na tamním hřbitově byli občané Beranovky pohřbíváni až do roku 1945. Do Svatého Vojtěcha chodily děti do školy. Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva se Beranovka téměř vylidnila a zástavba prořídla. V pozdější době začala vesnice sloužit jako rekreační místo chalupářů, kteří zachránili řadu stavení, která by se jinak rozpadla.[4]
V letech 1850–1869 byla vesnice součástí obce Bezvěrov, v letech 1880–1950 samostatnou obcí, v letech 1961–1974 součástí obce Křepkovice a od 1. ledna 1975 se stala součástí města Teplá.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 182 obyvatel, všichni německé národnosti. Všichni obyvatelé se hlásili k římskokatolické církvi.[8]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 168 | 199 | 207 | 172 | 186 | 182 | 177 | 58 | 65 | 33 | 10 | 5 | 8 | 28 |
| Počet domů | 26 | 28 | 28 | 29 | 29 | 29 | 32 | 23 | - | 8 | 4 | 7 | 8 | 12 |
| Počet domů v roce 1961 je zahrnut v počtu domů v Křepkovicích | ||||||||||||||
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Příjezd do vlastní vesnice -
Dům čp. 30 -
Památník na návsi
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ a b Beranovka. Tepelský zpravodaj. Srpen 2020, čís. 8, s. 7.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 268.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 354.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Deutsch Borau. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 309.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 15.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Beranovka na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Beranov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Beranovka na webu ČÚZK
