Baltí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Baltí
بلتی
Baltī
Rozšíření: Pákistán Pákistán (Severní oblasti)

Počet mluvčích:

337 000

Klasifikace:

Písmo: Arabské písmo
Postavení
Regulátor: není
Úřední jazyk: není
Kódy
ISO 639-1:
ISO 639-2:
sit (B) sit (T)
SIL: bft
Wikipedie

Jazyk baltí (بلتی transliterováno baltī; název baltština není příliš vhodný kvůli možné záměně se společným předkem dnešních baltských jazyků) patří do tibeto-barmské jazykové rodiny. Jde v podstatě o nářečí sousední ladákštiny; oba jazyky (baltí i ladákština) jsou vlastně archaickým dialektem tibetštiny, pravděpodobně ustrnulým z doby, kdy území Ladákhu a Baltistánu bylo součástí Tibetského království. Mnohé souhlásky, které se v moderní tibetštině píší, ale ve většině moderních tibetských nářečí nevyslovují, jsou v baltí pořád slyšet.

Baltí mělo své vlastní písmo, které bylo v 17. století nahrazeno písmem persko-arabským. Písmo přišlo s islámem, stejně jako perské výpůjčky ve slovní zásobě. Další výpůjčky jsou ze sousedních jazyků šína a burušaskí, nicméně 90 % slovní zásoby baltí sdílí s ladákštinou a se severotibetskými dialekty Amdo a Khan.

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Podstatná jména[editovat | editovat zdroj]

Podstatná jména[1] nemají gramatický rod. Pokud je potřeba významově odlišit živé bytosti odlišných pohlaví, mají buď úplně odlišné lemma, nebo k nim lze přidat vhodnou příponu: po nebo pho pro mužské pohlaví, mo nebo ngo pro ženské: byapho = kohout, byango = slepice, bu = chlapec, syn, bongo = dívka, dcera.

Množné číslo se tvoří příponami. Končí-li jednotné číslo na souhlásku, připojuje se kun, končí-li na „a“ nebo „o“, připojuje se většinou ong, koncové „e“ se nahrazuje yon nebo yong, koncové „i“ se nahrazuje yung, „u“ se nahrazuje „ung“:

  • nang-kun = domy
  • byaphong = kohouti
  • hrta = kůň, hrtan(g) = koně
  • zgo = dveře, zgon(g) = dveře
  • stakji = strom, stakjyung = stromy
  • shoqbu = kniha, shokbung = knihy

Baltí rozlišuje 8 pádů.

  • Základní tvar podstatného jména se používá jako nominativ, akuzativ a vokativ. Před podstatné jméno ve vokativu se vkládá částice Le!
  • Genitiv často končí na „i“ nebo „e“: nang = dům, nang-i = domu; hrta = kůň, hrte = koně.
  • Agentivní pád se tvoří příponou si a označuje podmět věty: Nga si zered = „Já říkám“.
  • Lokativ je vlastně rozšířením genitivu, tj. všechny lokativní postpozice se připojují ke jmenné frázi v genitivu: nang-ing-nu = „v domě“.
  • Ablativ se tvoří postpozicí na = z, od: nga na yambo = „se mnou“; do na drese = „s tím“.
  • nominativ: ata = otec
  • akuzativ: ata = otce
  • agent: ati si = otcem
  • genitiv: ati = otce
  • dativ: ata la = otci
  • ablativ: ata na = od otce, s otcem
  • lokativ: ating nu = v otci, ati-kha = na otci…

Zájmena[editovat | editovat zdroj]

  • nga = já
  • khyang = ty
  • yāng = vy (jedna osoba, zdvořile)
  • kho = on
  • mo = ona
  • ngaya = my
  • ngadang = my (zahrnuje kdekoho, včetně mluvčího a posluchače)
  • khidang = vy
  • yidang = vy (více osob, zdvořile)
  • khundang = oni

Bohatě se využívají zvratná zájmena, např. ngang = „já si“, khwang = „on si“.

Tázací zájmena[editovat | editovat zdroj]

  • Su? = kdo?
    • Khyang su-in? = „Kdo jsi?"
    • Su-i-kha phoqs? = „Na koho to spadlo?"
  • Go? = který?
  • Chī? = co?

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Balti Grammar