August von Wassermann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
August Paul von Wassermann
August Paul von Wassermann
August Paul von Wassermann
Narozen 21. února 1866
Bamberg, Bavorsko
Zemřel 16. března 1925 (59 let)
Berlín, Výmarská republika
Příčina úmrtí Brightova nemoc
Alma mater Štrasburská univerzita
Obor bakteriologie, imunologie
Známý díky Wassermannův test

Prof. August Paul von Wassermann (21. února 186616. března 1925) byl německý bakteriolog, lékař a průkopník na poli imunologie.[1] Jeho Wassermannův test (též Wassermannova reakce) se stal celosvětově používaným způsobem detekce infekce syfilis.[2]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Bamberku do prominentní židovské bankéřské rodiny,[3] jako druhý syn Angela Wassermanna a jeho ženy Dory, rozené Bauer, a po celý život zůstal spjat s židovským náboženstvím.[4] Po absolvování gymnázia v Bamberku studoval medicínu na univerzitách v Erlangenu, Vídni, Mnichově a ve Štrasburku,[2] kde v roce 1888 získal lékařský titul za svou práci o účincích sulfonmethanu.[5] Počátkem září 1891 nastoupil jako neplacený asistent do nově vzniklého Institutu pro infekční choroby (Preußisches Institut für Infektionskrankheiten) v Berlíně, který vedl Robert Koch (díky finanční nezávislosti dané rodinným zázemím Wassermann pracoval v institutu dlouhá léta zadarmo).[3] O dva roky později se stal asistentem pro problémy ve vztahu k choleře a od roku 1896 byl lékařem v berlínském Institutu antitoxinové kontroly difterie.[2] O rok dříve se oženil s Alice von Taussig, se kterou měl později dva syny.[5]

V roce 1898 se stal titulárním profesorem a v roce 1901 se habilitoval jako soukromý docent (Privatdozent) interní medicíny na Univerzitě Fridricha Viléma v Berlíně.[5]

V roce 1906 se mu podařilo objevit komplement fixační test pro diagnostikování syfilis (Wassermannův test), a to pouhý rok poté, co byl objeven původce nemoci, bakterie Treponema pallidum. To umožnilo včasné odhalení nemoci (navzdory jejím nespecifickým symptomům) a tím pádem i zabránění jejímu přenosu. Téhož roku stanul v čele oddělení experimentální terapie a výzkumu sér na Institutu infekčních nemocí.[2]

V roce 1911 byl jmenován profesorem a o dva roky později se stal ředitelem vědecké Společnosti císaře Viléma (Kaiser-Wilhelm-Gesellschaft), v jejímž čele stál až do své smrti.[2]

Zemřel v roce 1925 ve věku 59 let na selhání ledvin v důsledku Brightovy nemoci, kterou trpěl od roku 1924.[5]

Za jeho objev se mu dostalo uznání a řada ocenění z různých zemí po celém světě. V roce 1921 se stal prvním nositelem Aronson Foundation Prize a mimo jiné byl nominován i na Nobelovu cenu (udělena mu však nebyla).[5][6] Wassermanův test zůstává v některých oblastech stále základním vyšetřením a prevencí šíření syfilis, ačkoli již existují moderní alternativní metody testování.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku August von Wassermann na anglické Wikipedii.

  1. COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London : Routledge, 2005. 462 s. ISBN 0-203-43039-5. S. 393. (anglicky) 
  2. a b c d e LUKÁŠ, Karel; ŽÁK, Aleš a kolektiv. Chorobné znaky a příznaky. Praha : Grada, 2009. 520 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-2764-6. S. 449.  
  3. a b HEYNICK, Frank. Jews and Medicine: An Epic Saga. Hoboken : KTAV, 2002. 602 s. Dostupné online. ISBN 0-88125-773-7. S. 352. (anglicky) 
  4. BEN-MENAHEM, Ari. Historical Encyclopedia of Natural and Mathematical Sciences. Svazek 1. New York : Springer, 2009. 5988 s. Dostupné online. ISBN 978-3-540-68831-0. S. 3055. (anglicky) 
  5. a b c d e August Paul von Wassermann [online]. Who Named It?, [cit. 2013-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. RAMAN, Varadaraja. Variety in Religion And Science: Daily Reflections. Lincoln : iUniverse, 2005. 592 s. Dostupné online. ISBN 978-0595358403. S. 152. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]