Antonín Alexandr z Magni

Antonín Alexandr z Magni
Rodový erb rodu Magnisů
Narození	26. července 1751 Strážnice
Úmrtí	5. června 1817 (ve věku 65 let) Bożków
Povolání	zemědělec
Choť	Antonie Alexandra Luisa z Götzenu
Děti	Antonín z Magni Bedřich Vilém z Magni
Rodiče	František Jan z Magni
Rod	Magnisové
Příbuzní	Vilém z Magni a Filip František z Magni (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Alexandr z Magni, pán na Přestavlcích (německy Anton Alexander von Magnis, 26. července 1751 Strážnice – 5 června 1817 Eckersdorf) byl moravský šlechtic a velkostatkář z rodu Magnisů a průkopník moderního zemědělství.

Původ a rodina

Zámek Přestavlky u Přerova

Antonín Alexandr z Magni pocházel z moravského šlechtického rodu Magnisů, jehož předkové pocházeli z Lombardie. Jeho rodiči byli František Jan z Magni (1727–1756) na Strážnici a jeho manželka Františka rozená z Götzenu (1721–1780), dcera hraběte Františka Antonína z Götzenu (1693–1738) z Eckersdorfu a Scharfenecku z katolické linie pruského rodu Götzenů.

Dne 20. června 1785 se Antonín Alexandr oženil s Luisou z Götzenu (1763–1848) z protestantské linie rodu Götzenů, dcerou pruského generálmajora Fridricha Viléma staršího z Götzenu (1734-1794) a jeho ženy Luisy z Holwede, ovdovělá hraběnky z Mellinu (1729-1783). Z manželství Antonína Alexandra a Luisy se narodilo osm dcer a synové Antonín (1786-1861) a Vilém (1787-1851).

Hospodářské úspěchy

Zemědělství

Když v roce 1771 v osobě Jan Josefa z Götzenu vymřela mužská (katolická) linie hrabat z Götzenu, zdědila statky v Eckersdorfu v Kladském hrabství jeho sestra Františka, provdaná z Magni. Po její smrti v roce 1780 přešel majetek na jejího syna Antonína Alexandra.

Ten v letech 1795 až 1812 získal dalších dvanáct statků, z nichž některé byly předlužené nebo zpustlé. Na nich zavedl nový způsob řízení podle zásad tehdejšího „racionálního zemědělství“ a následně se staly vzorem moderních farem. Jeho nový osevní postup a střídání plodin, používání přírodních a minerálních hnojiv a nových metod meliorace umožnilo plné využití potenciálu půdy a zvýšit výnosy.

Chov ovcí

Své ovce nakupoval Antonín Alexandr ve Španělsku, na Moravě a v Uhrách. Velkého úspěchu dosáhl v chovem ovcí merino. Díky výrobě nejjemnější vlny, podobné vysoce kvalitní anglické vlně dosáhl na trhu vysokých zisků. Na konci 18. století bylo na jeho statcích asi 8000 ovcí, a byl tak zřejmě největším chovatelem ovcí v německých zemích. Své chovné ovce prodával do Braniborska a Polska.

V chovu skotu Antonín Alexandr zušlechťoval původní zvířata chovnými zvířaty ze Švýcar, Tyrolska a Štýrska, což umožnilo dosáhnout vyšších výnosů mléka i masa.

Těžba a lesnictví

Kromě zemědělství se hrabě věnoval také dalším hospodářskými odvětvími, jako těžba uhlí v revíru Nová Ruda a sklárenství s uhelnou pecí. V oblasti lesnictví byly zřízeny velké dřevozpracující provozy a pily.

Po smrti Antonína Alexandra převzal panství jeho syn Antonín, který pokračoval v otcových zemědělských a podnikatelských úspěších. V roce 1829 založil v Eckersdorfu továrnu na cukrovou řepu, která byla rozšířena na moderní a výnosný velkoprovoz a sloužila jako vzor pro další začínající podniky v Německu. Až do roku 1907 ji provozovali jeho potomci.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Alexander von Magnis na německé Wikipedii.

Literatura

• Heinz Haushofer: Magnis, Anton Alexander von. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 15, Duncker & Humblot, Berlin 1987, ISBN 3-428-00196-6, s. 660 f. (Digitalizováno).
• Hugo Weczerka (vyd.): Handbuch der historischen Stätten. Sv.: Schlesien (= Kröners Taschenausgabe. Sv. 316). Kröner, Stuttgart 1977, ISBN 3-520-31601-3.

Autoritní data	GND: 137908539 VIAF: 86075824 WorldCat Identities: viaf-86075824

Portály: Morava | Slezsko | Ekonomie