Anna Moravcová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anna Moravocvá
Rodné jménoHrodková
Narození26. července 1912
Most, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942
Koncentrační tábor Mauthausen, RakouskoRakousko Rakousko
Příčina úmrtípopravena zastřelením pistolí do týla
Domovské městoMost, Ledvice; Konojedy
ChoťMiroslav Moravec
DětiAnna Moravcová (* 1. května 1939)[1]
Rodiče
  • František Hrodek;
  • Anna Hrodková, rozená Šálová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Anna Moravcová rozená Hrodková
Její manžel Miroslav Moravec

Anna Moravcová, rozená Hrodková (26. července 1912 Most – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla zdatnou cvičenkou a sokolskou funkcionářkou. Za protektorátu patřila (spolu se svým manželem Miroslavem Moravcem) ke členům domácího protiněmeckého odboje a k podporovatelům parašutistů výsadku Anthropoid a dalších výsadků.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodinný původ a svatba[editovat | editovat zdroj]

Anna Hrodková se narodila 26. července 1912[3] v Mostě do obchodnické rodiny, která v Mostě provozovala obchod s galanterií. Jejím otcem byl František Hrodek, matkou Anna Hrodková, rozená Šálová.[1][p. 1]

Anna Hrodková vykonávala funkci náčelnice Sokola v Mostě a svoji sokolskou organizaci reprezentovala převážně na národních plaveckých soutěžích. S Miroslavem Moravcem se poznala v červenci 1937 a 26. června 1938 v chrámu svatého Františka v Mostě se uskutečnila jejich svatba. To bylo v době, kdy se schylovalo v Praze ke „světovému“ protiválečnému X. všesokolskému sletu, jehož se čerství manželé Miroslav a Anna účastnili.[1] (Slet se konal počátkem července 1938.)

Odchod z pohraničí[editovat | editovat zdroj]

Po podepsání mnichovské dohody (30. září 1938) o postoupení pohraničních území Československa Německu byli novomanželé Moravcovi vystaveni tlaku ze strany německého obyvatelstva, které v pohraničí zůstalo, až byli nakonec nuceni české pohraničí opustit.[p. 2] Ještě před podepsáním mnichovské dohody se Miroslavův otec Jan Moravec přestěhoval do Kostelce nad Černými lesy, kde si pořídil rodinnou vilu a pokračoval v obchodní činnosti.[1] Pogromy na Čechy v pohraničí vyvolaly jejich velký exodus do českého vnitrozemí a Miroslavovi rodiče Jan a Anna Moravcovi přiměli novomanžele k odstěhování do Konojed, kde jim byl zakoupen dům č. p. 99. Novomanželé Moravcovi se do Konojed přestěhovali těsně před Vánoci 1938 (mezi 21. a 23. prosincem). V Konojedech se jim pak 1. května 1939 narodila dcera Anna Moravcová.[1][p. 3] Miroslav Moravec se zde snažil získat novou klientelu, od 1. ledna 1941 musel ve firmě zaměstnat jednu učednici a byl nucen obchod rozšířit i o prodej uhlí.[1]

Sokol v odboji[editovat | editovat zdroj]

Činnost sokolské organizace byla v dubnu 1941 pozastavena a nejspíš v létě 1941 navštívil v Konojedech Moravcovy i bývalý náčelník župy Krušnohorské-Kukaňovy Václav Novák s rodinou. Moravec požádal Nováka o potravinovou pomoc pro rodiny zatčených sokolů a odbojářů. Naléhavost potravinové pomoci se vystupňovala a rozšířila po příchodu parašutistů do protektorátu poté, co pražská sokolská organizace začala ukrývat členy různých výsadků (včetně členů desantu Anthropoid). Kromě této pomoci udržoval Miroslav Moravec kontakty i s příslušníky Sokola ve východních Čechách, z nichž se později vyvinula ilegální odbojová skupina S21B.[1] Manželé Moravcovi náleželi ke středočeskému sokolskému protiněmeckému odboji a udržovali spojení na sokolské odbojáře na Královéhradecku.[4] Penězi a potravinami podporovali nejen parašutisty Jana Kubiše s Jozefem Gabčíkem, ale i skrývající se vlastence pobývající v ilegalitě.[4]

Zatýkání, věznění[editovat | editovat zdroj]

Po atentátu na Heydricha (27. května 1942 v Praze-Libni), následné zradě Karla Čurdy (16. června 1942) a rozhodujícím boji parašutistů v pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje na Novém Městě pražském (18. června 1942) rozpoutalo gestapo ve druhé polovině července 1942 mohutnou vlnu zatýkání. Během zátahu byl (18. července 1942) zatčen v Černém Kostelci[2] kriminálním komisařem gestapa (z pražského oddělení II.G) SS-Hautpsturmführerem Heinzem Janturem (Hansem Janturem) i Miroslav Moravec.[1] Ve stejný den byl v Praze podruhé a definitivně zatčen ve své kanceláři v budově Zemské školní rady[5] i člen sokolské ilegální odbojové skupiny Jindra (a rovněž podporovatel výsadku Anthropoid) Bedřich Kubice.[6][p. 4]

Anna Moravcová byla zatčena 27. srpna 1942 a odvezena na celu číslo 5 v policejním vězení v pražské Bartolomějské ulici.[1] Během září 1942 pak manželé Moravcovi deportováni do policejní věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín. V nepřítomnosti byli odsouzeni stanným soudem k trestu smrti a přesunuti do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli evidováni 23. října 1942. Následujícího dne (24. října 1942) byli zastřeleni ranou do týla z pistole v odstřelovacím koutě. Anna byla zavražděna v 10.46 a Miroslav v 15.22 hodin.[1]

Anna Moravcová (* 1939)[editovat | editovat zdroj]

V době zatčení Anny Moravcové (27. srpna 1942) byla jejich tříletá dcera Anna (* 1939) převezena na zámeček na pražské Jenerálce, kam byly postupně internovány děti podporovatelů parašutistů ze skupiny Anthropoid a dalších výsadků. Tyto děti byly v dubnu 1944 přemístěny do internačního tábora Svatobořice a krátce před koncem druhé světové války byly převezeny do Plané nad Lužnicí, kde se dočkaly osvobození. Po skončení druhé světové války byla Anna Moravcová osvojena příbuznými ze strany její matky.[1]

Připomínka[editovat | editovat zdroj]

Její jméno (Moravcová Anna roz. Hrodková * 26. 7. 1912) i jméno jejího manžela (Moravec Miroslav * 8. 6. 1905) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[8][9][10]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Anna měla tři bratry. Rodina Hrodkových žila původně v Kolíně.[1]
  2. ↑ Kolem půl osmé hodiny večerní 13. října 1938 prošlo Ledvicemi asi 300 osob čítající shromáždění. Asi v osm hodin se tito lidé zastavili před domem a obchodem novomanželů Moravcových, kde dav provolával „Die Moravec hinaus nach Tchechei!“(Moravcovi ven do Čech!). Dav prošel asi dvakrát až se kolem desáté hodiny večer od jeho hlavního proudu oddělilo asi 40 ozbrojených, radikálně naladěných chlapů. Tato úderná skupina zaútočila na domovní dveře se zjevnou snahou o jejich vypáčení, k němuž nakonec došlo a výtržníci zaplili předsíň a postupovali dál do vnitřku bytu. Manželé Moravcovi se mezitím skryli ve tmě za kuchyňskými dveřmi. Miroslav otevřel náhle dveře s dotazem, co dělají v jeho domě. S pokřikem „Hinaus, hinaus!“ (Ven! Ven!) byl vyhnán před domovní dveře, kde schytal mnoho ran v jejichž důsledku byl upoután týden na lůžku.[1] V noci ze 13. října na 14. říjen 1938 se podobný útok na jejich dům opakoval ještě jednou s tím, že již nikdo z davu do objektu nevtrhl.[1]
  3. ↑ Jejím kmotrem byl starosta Konojed Josef Kopecký.[1]
  4. ↑ Jeho manželka Marie Kubicová byla zatčena až 28. srpna 1942.[6][7][2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o JANÍK, Vlastislav. Anna Moravcová (* 26.7.1912 Most – 24.10.1942 KT Mauthausen) [online]. web: Raum der Namen (Památník Mauthausen) [cit. 2023-09-01]. Příběh rodiny Moravcových. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Miroslav Moravec; Anna Moravcová, s. 440. 
  3. ↑ ANNA MORAVCOVÁ (* 26. 7. 1912 Most) [online]. Database of the Inmates in the Terezín Police Prison [cit. 2023-09-01]. Z Terezína 22. října 1942 deportována do KT Mauthausen; tam popravena 24. října 1942. Dostupné online. 
  4. ↑ a b GAZDÍK, Jan. Poslední pohled, pak už jen mučení a smrt. "Děti" ze Svatobořic přežily řádění nacistů jen zázrakem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-06-21 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy (Jmenný rejstřík: Bedřich Kubice), 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 12, 26, 237. 
  6. ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Terezie Kaliberová, s. 440. 
  7. ↑ KOUKAL, Pavel. KUBICE Bedřich (* 7. července 1900 – † 24. října 1942) – učitel a člen protifašistického odboje [online]. web: Knihovna Teplice [cit. 2022-12-30]. Duchcovské noviny: číslo: 7-8; ročník: 2010. Dostupné online. 
  8. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Moravec Miroslav *8. 6. 1905; Moravcová Anna roz. Hrodková *26. 7. 1912 .... Dostupné online. 
  9. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Moravec Miroslav *8. 6. 1905; Moravcová Anna roz. Hrodková *26. 7. 1912. Dostupné online. 
  10. ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa; VETS Estranky cz [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 69–71.
  • JANÍK, Vlastislav, et al. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné. vyd. Brandýs nad Labem – Stará Boleslav – Dolní Břežany: Oblastní muzeum Praha-východ Scriptorium, [2022]. ISBN 978-80-904878-5-7. S. 188. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anna_Moravcová&oldid=23846556“