Alois Brunner
| Alois Brunner krvavý pes
|
|
| Narození: | 8. dubna 1912 (101 let) Nádkút, Burgenland |
|
Vojenská kariéra
|
|
| Hodnost: | SS-Hauptsturmführer (kapitán) |
| Sloužil: | |
| Jednotka: | |
Alois Brunner (* 8. dubna 1912, Nádkút, Burgenland) je rakouský nacistický válečný zločinec. Byl asistentem Adolfa Eichmanna, který jej označil za svého „nejlepšího muže“.[1] Je zodpovědný za deportace více než 130 tisíc Židů do koncentračních a vyhlazovacích táborů a podílel se ne vyhlazení židovského obyvatelstva ve Vídni, Soluni, na Slovensku a ve Francii.[2] V poslední zmíněné zemi byl od června 1943 do srpna 1944 velitelem internačního tábora v Drancy, odkud bylo deportováno na 24 tisíc Židů. V roce 1954 byl ve Francii v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti za zločiny proti lidskosti a Francie, společně s Českem, Polskem, Německem, Rakouskem a Řeckem, dodnes požaduje jeho vydání.[2] V letech 1961 a 1980 přišel o oko a prsty levé ruky v důsledku dopisových bomb, které mu zaslala izraelská zpravodajská služba Mosad. Brunner svých činů nikdy nelitoval; v roce 1985 v rozhovoru uvedl:[2]
| „ | Izrael mě nikdy nedostane. Židé si zasluhovali zemřít. Byly to odpadky. Jsem se svým životem spokojen. Kdybych mohl, udělal bych to znovu. Jediné, co mě pobuřuje, je, že v Evropě ještě žijí Židé. | “ |
| — Alois Brunner v rozhovoru pro časopis Bunte | ||
Není známo, kde Brunner přebývá a zdali žije. V 60. letech se usadil v Sýrii a poslední informace o něm pochází z roku 1993. Předpokládá se, že žije v Sýrii, avšak v roce 2001 se objevily informace o jeho možném pobytu v Brazílii.[2] V roce 2011 Spolková zpravodajská služba přiznala, že v 90. letech zničila Brunnerův spis.[2]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alois Brunner na anglické Wikipedii.
- ↑ Alois Brunner [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e PLESNÍK, Vladimír. Německá kontrarozvědka zničila spis nacistického kata Židů [online]. Novinky.cz, 2011-08-25, [cit. 2011-08-25]. Dostupné online.