Alexandr Fridman
| Alexandr Alexandrovič Fridman | |
|---|---|
 | |
| Narození | 16. června 1888 Petrohrad |
| Úmrtí | 16. září 1925 (ve věku 37 let) Petrohrad |
| Příčina úmrtí | skvrnitý tyfus |
| Místo pohřbení | Smolenský pravoslavný hřbitov (59°56′36″ s. š., 30°14′55″ v. d.) |
| Alma mater | Fakulta fyziky a matematiky Petrohradské státní univerzity (1906–1910) Druhé petrohradské gymnázium |
| Povolání | matematik, fyzik, meteorolog a vědec |
| Zaměstnavatelé | Petrohradská státní univerzita způsobů komunikace (1910–1913) Petrohradská báňská univerzita (1910–1913) Permská státní univerzita (1918–1920) Státní optický institut (Desetiletí od 1920) Hlavní geofyzikální observatoř A. I. Voejkova (1920–1925) Petrohradská státní univerzita (1920–1925) |
| Ocenění | Řád sv. Jiří Kříž sv. Jiří 4. třídy Řád sv. Vladimíra 4. třídy s meči a stuhou Řád sv. Vladimíra 4. třídy zlatá zbraň Za chrabrost |
| Rodiče | Alexandr Alexandrovič Fridman a Ludmila Ignatievna Friedmann[1] |
| Funkce | profesor (1918–1920) prorektor (Permská státní univerzita; 1919–1920) děkan (Permská státní univerzita; 1919) šéfredaktor (vědecký časopis; od 1923) ředitel (Hlavní geofyzikální observatoř A. I. Voejkova; od 1925) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexandr Fridman (16. června 1888 – 16. září 1925), celým jménem Alexandr Alexandrovič Fridman, byl ruský matematik, geofyzik a meteorolog, jeden z tvůrců teorie rozpínání vesmíru.
Život
Narodil se v Petrohradě. Jeho matka (Ludmila Vojáčková) byla českého původu. Vystudoval matematiku na petrohradské univerzitě. Poté působil na observatoři v Pavlovsku. Velký vliv na něj měla Einsteinova obecná teorie relativity, byl jedním z prvních jejích nadšených propagátorů, byť svou vlastní teorii založil na její kritice. Než však tato teorie došla všeobecného uznání, Fridman zemřel ve 37 letech poté, co se nachladil během letu v meteorologickém balonu.
Dílo
Albert Einstein se svou teorii relativity pokusil roku 1917 aplikovat na matematický model vesmíru. Zjistil přitom, že tento model nemůže být statický, avšak protože si byl jist, že vesmír statický být musí, přidal do rovnic tzv. kosmologickou konstantu, Ta vyrovnává gravitační působení hmoty. Fridman však začal Einsteinovy rovnice propočítávat a zjistil, že ani model s kosmologickou konstantou nemůže být stabilní. Prohlásil, že vesmír se musí buď rozpínat nebo smršťovat. Toto stanovisko Fridman zformuloval v článku, který roku 1922 poslal do německého Časopisu pro fyziku. Einstein však Fridmanovo tvrzení odmítl a nereagoval ani na jeho vysvětlující dopis. Roku 1923 se s Einsteinem v Leidenu setkal Fridmanův kolega Krutkov a přesvědčil ho, aby Fridmanovy argumenty znovu promyslel. Einstein skutečně brzy napsal článek, kde Fridmanovy výpočty uznal (později o statickém modelu vesmíru hovořil jako o největším omylu svého života).
Fridmanovu rovnici z roku 1922 potvrdil roku 1929 astronom Edwin Hubble, když změřil rychlosti různě vzdálených galaxií, zjistil, že se různé galaxie od Mléčné dráhy vzdalují, a ty vzdálenější se vzdalují rychleji než ty bližší - že vesmír se tedy rozpíná.
Literatura
- HAŠKOVEC, Vít, MÜLLER, Ondřej: Galerie géniů aneb kdo byl kdo. Věda, filozofie, umění, Praha: Albatros 1999
