Absolutní sluch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Absolutní sluch označuje v hudbě schopnost určit přesnou výšku tónu.

Lidé s absolutním sluchem jsou schopní stanovit (absolutní) výšku tónu, tedy samotného jediného tónu; absolutní sluch se netýká určení intervalu mezi dvěma tóny. "Absolutní sluchaři" jsou schopní hlasem nebo na nástroji vytvořit tón dané výšky (např. naladit housle bez ladičky). Ačkoliv tato schopnost dost usnadňuje vnímání a produkci hudby, přináší i mnohé potíže. Např. klavíristovi, který má absolutní sluch, činí potíže hrát na dobře naladěném, ale jako celek podladěném klavíru. Hudebníci disponující absolutním sluchem mohou mít také problémy při hraní na transponující nástroje. Absolutní sluch v zásadě nesouvisí s hudebním citem jako takovým. Není tedy nutným předpokladem pro hudební vyzrálost. Nutným předpokladem pro provozování hudby je relativní sluch. Absolutním sluchem disponuje asi 0,1 ‰ populace.[zdroj?]

Pravý a nepravý absolutní sluch[editovat | editovat zdroj]

Všichni jedinci jsou schopni s omezenou přesností určit absolutní výšku tónu. Když například slyšíme zvuk flétny, nepotřebujeme jej srovnávat s referenčním tónem, abychom mohli konstatovat, že jde o tón „docela“ vysoký. Můžeme se dokonce naučit poměrně přesně určovat oktávu, ve které se tón nachází, apod. Když však běžně hovoříme o absolutním sluchu, máme většinou na mysli jedinečnou schopnost určit, o jaký konkrétní tón v rámci stupnice se jedná. Jedinci disponující tzv. pravým absolutním sluchem vnímají kvalitativní rozdíly mezi jednotlivými tóny. Tón C poznají od tónu D nikoliv podle toho, že D je „o něco výše“, ale proto, že vnímají jednotlivé tóny jako odlišné kvality, podobně jako vnímáme zrakem jednotlivé barvy.[1]

Pravý absolutní sluch nelze vycvičit. Na rozvoji této schopnosti se pravděpodobně podílejí genetické faktory i faktory prostředí.[2] Hovoří se o kritickém období v dětství, během kterého se může u disponovaných jedinců absolutní sluch rozvinout, pokud jim prostředí poskytne potřebné podněty. Některé výzkumy ukazují na souvislost absolutního sluchu s vývojem jazykových schopností.[3]

Cvičit lze nepravý absolutní sluch, například pomocí zapamatování referenčního tónu, podle kterého jsou pak ostatní tóny určovány relativním sluchem. Jako nástrojový absolutní sluch se označuje schopnost určit absolutní výšku tónu u některého nástroje lépe než u nástrojů ostatních.

Absolutní sluch u známých skladatelů hudby[editovat | editovat zdroj]

Existuje řada známých klasických hudebních skladatelů, kteří absolutní sluch měli (např. Wolfgang Amadeus Mozart,[4] Ludwig van Beethoven,[5] Franz Liszt[6] či Frédéric Chopin, Bedřich Smetana, Leoš Janáček), ale také řada úspěšných skladatelů, kteří tuto schopnost neměli (Maurice Ravel, Richard Wagner či Igor Fjodorovič Stravinskij).[6] Absolutní sluch tedy není nutnou podmínkou pro úspěšnou kariéru hudebního skladatele.

Absolutní sluch nedělá dobrého hudebníka sám o sobě, ale vzhledem k lepšímu vnímání mají tito lidé velmi dobré předpoklady, že budou nadprůměrnými hudebníky. Absolutní sluchaře může občas dráždit jakýkoliv zvuk, který není naladěn - například vrzání dveří, tito nadaní lidé jsou citliví i na to, pokud je hudební dílo provedené na nepatrně podladěném nebo nadladěném nástroji. Není to však citlivost k melodii, která je výše nebo níže, nýbrž k samotným tónům, které nemají požadované kvality (např. C není přesně C a je trochu posunuté).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SACKS, Oliver. Musicophilia: tales of music and the brain. New York, Toronto : Alfred A. Knopf, 2007. ISBN 978-0-676-97978-7. S. 125. (anglicky) 
  2. CHIN, Christina S. The development of absolute pitch: a theory concerning the roles of music training at an early developmental age and individual cognitive style. Psychology of Music. 2003, roč. 31, s. 155-177. ISSN 0305-7356. (anglicky) 
  3. DEUTSCH, Diana; HENTHORN, T; MARVIN, E, et al. Absolute pitch among American and Chinese conservatory students: Prevalence differences, and evidence for a speech-related critical period. Journal of the Acoustical Society of America. 2006, roč. 119, s. 719-722. Dostupné online [PDF]. ISSN 0001-4966. (anglicky) 
  4. DEUTSCH, Diana. The Enigma of Absolute Pitch. Acoustics Today. 2006, čís. 2, s. 11. Dostupné online [cit. 2008-05-01]. (anglicky) 
  5. News Release : Potential for Acquiring Absolute Pitch Based on Time and Genetics [online]. Psychological Science, 2002-12-23, [cit. 2008-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b ŠMIDÁK, Miron: Absolutní sluch, s. 7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]