Přeskočit na obsah

Suchdol (Křimov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Suchdol
Pohled od železniční trati
Pohled od železniční trati
Lokalita
Charaktervesnice
ObecKřimov
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°29′31″ s. š., 13°19′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel43 (2021)[1]
Katastrální územíSuchdol u Křimova (3,07 km²)
Nadmořská výška665 m n. m.
PSČ430 01
Počet domů6 (2011)[2]
Suchdol
Suchdol
Další údaje
Kód části obce76244
Kód k. ú.676241
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchdol (německy Dörnthal) je vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Nachází se asi 7,5 kilometrů severozápadně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 665 metrů. Byla založena ve třináctém století a většinu své existence patřila k chomutovskému panství. Po zrušení poddanství se stala samostatnou obcí, ale od roku 1950 je částí obce Křimov. V roce 2011 v Suchdole žilo sedmnáct obyvatel.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Název Suchdol je zkrácenou variantou jména Suchý Důl. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Durrental (1281), Dunthal (1560) Dürnthal (1563), Dyrntol (1606), Dörnthal (1651), Dürenthal (1654), Dörnthal (1713), Dirnthal (1720) nebo Dörnthal (1846).[3]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Suchdolu pochází z roku 1281, kdy Chotěbor z Račic odkázal řádu německých rytířů z chomutovské komendy řadu vesnic spolu s jejich rychtami, právy a pozemky.[4] Nacházel se na severním okraji tzv. Křimovského újezdu osídlovaného během třináctého století. Centrem vesnice je pramenná pánev, okolo které byly ve tvaru písmenu U postaveny usedlosti s navazující radiální plužinou.[5]

Náves
Chaty u cesty k Křimovské přehradě

Od konce třináctého století patřila vesnice k chomutovskému panství. Chomutovský urbář v ní roku 1560 uvádí osm poddaných, kteří v rámci svých robotních povinností museli opravovat cesty a mosty a pracovat při kácení stromů a plavení dřeva nebo kosit louky.[6] Poté, co se Chomutov v roce 1605 vykoupil z poddanství, se Suchdol stal součástí městského statku spravovaného z Krásné Lípy.[7] Za účast na českém stavovském povstání byl tento statek městu zabaven, ale již v roce 1627 mu byl navrácen. Podle Berní ruly z roku 1654 ve vesnici nežil žádný sedlák, ale pouze osm chalupníků, kterým patřilo čtrnáct potahů, 26 krav, 36 jalovic, čtyři prasata a dvacet koz.[6]

Hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství, zejména pěstování žita, ovsa, tuřínu, zelí a lnu. Na konci devatenáctého století ve vsi fungovaly dvě hospody, mlýn a pracovali tři tesaři, truhlář a tři zedníci. Lidé si přivydělávali dřevorubectvím nebo domácí výrobou krajek a ozdobných prýmků. Na návsi bývala jediná studna, která napájela malý rybník přebudovaný na požární nádrž.[6] Roku 1872 byla dokončena železniční trať Chomutov–Vejprty a na jižním okraji vesnice na ní byla postavena železniční zastávka.[8]

Jedinou významnější událostí druhé světové války byl letecký útok hloubkařů na vojenský transport, jehož oběti byly pohřbeny na okolních loukách. Po vysídlení Němců na konci války se do vylidněné vesnice nastěhovali noví obyvatelé ze Slovenska. Počet obyvatel však postupně klesal a vesnice se měnila na rekreační osadu. Počátkem devadesátých let dvacátého století v ní trvale žili pouze dva lidé.[8]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Suchdol leží v katastrálním území Suchdol u Křimova o rozloze 3,07 km²[9] v Ústeckém kraji asi 1,6 kilometru severovýchodně od Křimova a 7,5 kilometrů severozápadně od Chomutova.[10]

Geologické podloží je tvořené prekambrickými dvojslídnými a biotitickými rulami. V geomorfologickém členění Česka oblast leží v geomorfologickém celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina a okrsku Přísečnická hornatina. Nejvyšší bod území se nachází nedaleko vrcholu vrchu Chlum (762 m) v nadmořské výšce okolo 756 metrů, zatímco nejnižším bodem je hladina Chomutovky v Bezručově údolí mezi Druhým a Třetím Dolským Mlýnem. Samotná vesnice stojí ve výšce 630–685 metrů. Z půd převažují podzoly, ale pod samotnou vesnicí a v jejím nejbližším okolí se vyskytují také kambizemě. Významnou vodní plochou je vodní nádrž Křimov na Křimovském potoce. Ten se u Třetího Dolského Mlýna vlévá do Chomutovky, která tvoří severní hranici katastrálního území.[11] Celá oblast leží na území přírodního parku Bezručovo údolí a svou severní částí také zasahuje do přírodní památky Bezručovo údolí.[10]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 102 obyvatel (z toho 50 mužů), kteří byli kromě šesti cizinců německé národnosti a s výjimkou jednoho evangelíka patřili k římskokatolické církvi.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 96 obyvatel: čtyři Čechy a 92 Němců. Jeden z nich byl evangelík, jeden bez vyznání a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[14][15][16]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 107 124 111 117 84 102 96 39 33 22 11 2 6 17 43
Domy 17 21 22 22 18 19 19 19 — 7 4 14 2 6 26
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Křimov.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1850 se Suchdol stal samostatnou obcí, ale vzhledem k nízkému počtu obyvatel byl roku 1950 připojen jako část obce ke Křimovu.[8] K vesnici patřil také Třetí Mlýn (německy Dörrmühle, Dreiwassermühle) v Bezručově údolí.[7]

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Suchdole žilo 62 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.[17]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Suchdol se nachází na konci krátké silnice III/00730, která odbočuje ze silnice III/25114 mezi Křimovem a Dominou.[18] U jejich křižovatky stojí zastávka linkové autobusové dopravy. Podél jižního okraje vesnice vede železniční trať se zastávkou Křimov-Suchdol,[10] ale v jízdním řádu 2015/2016 ji obsluhovaly pouze dva páry vlaků o víkendech v období od května do září.[19]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Na návsi se dochoval kamenný kříž. Od roku 1876 na ní stávala také novorománská kaple se zvonicí. V šedesátých letech dvacátého století se začala využívat pro skladování sena a později byla přestavěna na rekreační chatu.[20]

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

V Suchdole se narodil astronom a matematik Adam Bittner (1777–1844).[21]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 232–233. 
  4. ↑ LISSEK, Petr; NOVÝ, Miroslav; SÝKORA, Milan. Záchranný archeologický výzkum v Chomutově na Žižkově náměstí. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, 2009. 132 s. Dostupné online. S. 14–15. 
  5. ↑ VOLF, Martin. Historická zmínka o tzv. Křimovském újezdě v zrcadle archeologických pramenů. In: SMOLNIK, Regina. ArchaeoMontan 2013. Drážďany: Landesamt für Archäologie Sachse, 2014. Dostupné online. ISBN 978-3-943770-14-8. S. 123. (česky, německy)
  6. ↑ a b c BINTEROVÁ, Zdena. Od Hory Svatého Šebestiána po Krásnou Lípu. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 96 s. ISBN 80-238-5996-X. Kapitola Suchdol, s. 83. Dále jen Binterová 2000. 
  7. ↑ a b Binterová 2000, s. 82
  8. ↑ a b c Binterová 2000, s. 85
  9. ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Suchdol u Křimova [online]. [cit. 2016-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  10. ↑ a b c Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-12-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 210. 
  13. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 100. 
  14. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379. 
  15. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 292. 
  16. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Chomutov [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 15. ISSN 0231-5076. 
  18. ↑ Ředitelství silnic a dálnic ČR. Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [online]. Geoportál ŘSD [cit. 2016-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-27. 
  19. ↑ České dráhy. Traťový jízdní řád [online]. České dráhy [cit. 2016-10-22]. Dostupné online. 
  20. ↑ Binterová 2000, s. 84
  21. ↑ RAK, Petr; PACHNER, Jaroslav. Chomutovská uličnice. Ústí nad Labem: Albis international, 2005. ISBN 80-86971-02-3. S. 142. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BINTEROVÁ, Zdena. Od Hory Svatého Šebestiána po Krásnou Lípu. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 96 s. ISBN 80-238-5996-X. Kapitola Suchdol, s. 82–86. 
  • BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Suchdol, s. 134–135. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části obce Křimov
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Suchdol_(Křimov)&oldid=23420703“